Prázdninové rozhledy
Chrudim v objetí Železných hor. Tak ji uvidíte jen z Mydlářovské věže
Mydlářovská věž patří k nejvyšším dominantám Chrudimi. Věděli jste, že si můžete vyšlápnout až nahoru? Z balkónu těsně pod vrcholem věžičky uvidíte Chrudim schoulenou mezi kopci, což běžně vidět není.
Věž má podobu minaretu. Nechal ji vystavět syn Matěje Mydláře - Daniel. Matěj tento dům zvedl v 16. století o dvě patra. Vytvořil z něj architektonický klenot s kamennými arkádami. Jeho syn pak dům obohatil o věžičku. Dnes tam sídlí Muzeum loutkářských kultur.
Observatoř v minaretu
Věžička Mydlářovského domu má podobu minaretu. Je tedy jisté, že Daniel Mydlář se inspiroval východní kulturou. „Ale ještě zajímavější je, že to měla být observatoř. Historické záznamy to potvrzují, ale jaké měl tehdy Daniel Mydlář vybavení, a jestli observatoř skutečně využíval, to se dnes už nedozvíme,“ říká ředitelka Muzea loutkářských kultur Simona Chalupová.
V každém případě si dnes můžete na malém kamenném sedátku ve věži představovat, jaké to asi bylo pozorovat hvězdy bez světelného smogu.
Panoramatický pohled na Chrudim
Nejkrásnější pohled na Chrudim je z balkónu, na který vstoupíte těsně pod vrcholem minaretu. Chrudim je schoulená mezi kopci, což normálně vidět není. Železné hory ji lehce objímají. Vidět je rozhledna Bára, vysílač Krásné, na dosah jsou věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Do kostelní věže se ale nedostanete tak lehce, jako do minaretu.
Dopřejte si pohled na Chrudim
„Pohled na chrudimské střechy a zajímavé uspořádání tohoto města si můžete dopřát denně. Nemusíte ani do expozice loutek, stačí říct, že chcete na věž. Když je hezké počasí, je vidět i Kuňka a elektrárna Opatovice,“ zve do věže Mydlářovského domu ředitelka Muzea loutkářských kultur Simona Chalupová.
Interaktivní mapa: Klikněte a vyberte si svůj prázdninový rozhled!
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
