Přemístit, nebo zachovat? Pardubice debatovaly o osudu sousoší rudoarmějce a pionýrů

Paměť národa diskuzi o památníku pojala ze široka a veřejné debatě předcházel celý panel přednášek, kde odborníci představili památník v širších souvislostech. Mluvili například o osvobození Pardubic, ale i o architektuře ve veřejném prostoru nebo o tom, za jakých okolností sousoší rudoarmějce vzniklo.

Rudoarmějec místo Stalina

Pomník od Josefa Malejovského pochází z roku 1957. Původně se mělo jednat o sousoší se sovětským vůdcem Josifem Stalinem, což se změnilo po odmítnutí kultu jeho osobnosti přednesené Nikitou Chruščovem. Město proto objednalo sousoší s rudoarmějcem se zbraní v ruce a pionýry kolem něj. Stal se z něj Památník osvobození.

Čtěte také

Kůň pro Pardubice. Město chce v centru novou sochu

Historikové se na besedě zabývali i uměleckou hodnotou sousoší, která není podle nich příliš vysoká. Jak zmínili v přednášce, výtvarná tvorba by neměla být poplatná režimu a sloužit jako ideologická zbraň. Zároveň by se podle nich neměly symboly minulosti využívat k rozšiřování vlivu a k legimitizacci o opanování území.

Sousoší vzbuzuje emoce

Až na výjimky byla diskuse věcná a slušná. Každopádně to sousoší emoce vzbuzuje. Některým totiž připomíná sovětskou okupaci, totalitní režim, pro někoho představuje Rusko jako agresora, někdo ho ale spíš vnímá jako místo piety padlých vojáků ve druhé světové válce.

Arciděkan Jan Uhlíř publiku řekl, že často kolem pomníku prochází a ani ho nevnímá. Víc si ho všiml, když u něj někdo zapálil svíčky. Farář to vnímal jako uctění Ruska. „To bylo pro mě nepochopitelné. Na soše mi vadí pionýři víc než ten voják. Určitě jsem pro to, aby se věci neničily, na druhou stranu, jestli je musím mít před očima ...," řekl Uhlíř. Jeho výrok rozčílil staršího muže, který říkal, že květiny k rudoarmějci nosí proto, že ve druhé světové válce mu zahynulo šest příslušníků rodiny.

Přesun památníku

První debaty o rudoarmějci začaly v 90. letech, pak v novém miléniu, kdy město s obnovou Tyršových sadů chtělo sousoší odstranit. „Rudoarmějec má víc propagandistický význam než umělecký," řekl architekt Tomáš Jiránek, který obnovu sadů navrhl. V roce 2010 před zahájením rekonstrukce se svým týmem snažil o přestěhování sousoší.

Čtěte také

Další pokus o stěhování Rudoarmějce. Pardubice prověří možnost přesunu sochy

Historik Jiří Kotyk, který stál před více než deseti lety u zrodu debaty, co si počít s rudoarmějcem, chtěl, aby se přesunul k hrobu sovětských vojáků na městských hřbitovech, protože to není podle něj místo zapomnění.

Ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek mluvil o symbolice a také o tom, že v podstatě rudoarmějec není symbolem osvobození, ale spíše stalinismu. Diskuse trvala asi dvě hodiny a otázku přesunu nebo ponechání památníku určitě otevřela, je teď otázkou, jak na to zareaguje město. 

Stěhování sousoší s rudoarmějcem v Pardubicích ale není pro primátora Jana Nadrchala (ANO) tématem, kterým by se zabýval. Památník osvobození z roku 1957 v něm nebudí emoce, má k němu neutrální postoj, řekl ČTK.