Interaktivní loďka Davida Černého bude v Pardubicích vybírat peníze pro školu Svítání
Pohyblivá socha ve tvaru papírové dětské loďky stojí ode dneška na velkém podstavci u Automatických mlýnů v Pardubicích. Pohybovat se začne ve chvíli, kdy divák zaplatí menší či větší poplatek. Vybrané peníze podpoří pardubickou speciální školu Svítání, která je pro děti se zdravotním a mentálním postižením.
Autorem interaktivní instalace je David Černý. „Je to o tom, že se něco houpe a současně to pomůže dobré věci, je to houpačka, je to hope (naděje), je to slovní hříčka. Doufám, že to tady zůstane dlouho, já jsem se pochopitelně vzdal honoráře, dělal jsem to jako dobročinnou akci,“ řekl Černý.
Podle sochaře se instalace do prostoru mlýnů vizuálně hodí. Podstavec je z cortenového plechu, na jehož povrchu je rez. Ze stejného materiálu je povrch polytechnických dílen uvnitř areálu. „Je to pěkná náhoda, že to sem takhle pěkně sedlo,“ řekl Černý.
Automatické mlýny nebyly první volbou, kde dílo mělo stát. Škola Svítání spolu s donátorem chtěli loďku umístit v Tyršových sadech, což se nepodařilo. Neúspěšná snaha o umístění trvala téměř rok. "Všude byl problém s délkou přípojky, se zábory veřejného prostranství. Nakonec jsme se domluvili, že bude ve mlýnech," řekl Lukáš Smetana, který vlastní část mlýnů. Socha tak stojí na jeho soukromém pozemku.
Umění má přinášet diskusi.
David černý, autor
Interaktivní instalace podle něj bude vhodně propagovat mlýny, které jsou národní kulturní památkou, a zvýší jejich návštěvnost. Loďku stavěla podle návrhu pardubická firma JHV, která s Černým spolupracuje dlouhodobě. Dělala i motýly na opraveném obchodním centru Máj v Praze, které část odborné i laické obce kritizuje. „Myslím, že umění má přinášet diskusi. Nevím, jestli bude loďka kontroverzní. Tím, že za tím je dobročinnost, tak asi nebude taková vlna hejtů, jako je na Máj a na motýly," řekl spolumajitel firmy Jan Hvížďala.
Podstavec je masivní kvádr vysoký přes tři metry, výška celé instalace je 6,6 metru. Loďka je pokrytá novinovými články o škole Svítání, její povrchová úprava je odolná proti povětrnostním podmínkám. Houpačku firma vyráběla po částech, práce trvaly rok, podílelo se na nich pět lidí.
„Chtěli jsme strojařinu ukázat lidem, propojit umění, zážitek, interakci a technologický unikát. Se školou Svítání jsme řešili dobročinnost, chtěli jsme udělat dílo, které společnost přiměje lidi interagovat s uměním a přispěje to na dobrou věc,“ řekl Hvížďala.
Každé houpnutí pomůže
Když dárce elektronicky zaplatí částku od 50 korun od 5000 korun, vyjede lidský prst, postrčí loďku a ta se začne houpat a vydávat různé zvuky, simuluje například skřípání pouťových houpaček. Čím vyšší částka, tím větší zážitek, houpačka se déle nebo rychleji houpe, má jinou zvukovou stopu, kterou složil Milan Guštar. „Milan na tom dělal několik nocí, aby naladil správné skřípání,“ řekl konstruktér Zdeněk Kyncl.
Škola Svítání vznikla v roce 1992. Od předloňska má opravené zázemí v Klášterní ulici v Pardubicích. Oprava historického objektu stála skoro 150 milionů korun. Část pokryly dotace EU, ale i tak škola bude dlouhodobě splácet 30 milionů. „Dva roky trvala příprava od nápadu k celé instalaci. Jsem dojatá,“ řekla ředitelka školy a senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL).
Související
-
Michal Gabriel rozřezal koně na 300 plátků. Nerezová socha září na louce u pardubického zámku
Pokud se vydáte na pardubický zámek, uvidíte teď mezi Příhrádkem a zámeckými valy koně. Socha z nerezové oceli od známého sochaře Michala Gabriela váží 2,5 tuny.
-
Nové výstavy v pardubických Automatických mlýnech provokují a vybízejí k diskusi
Dvě galerie, které sídlí v areálu automatických mlýnů v Pardubicích, společně otevřely tři nové výstavy. Přinášejí díla uznávaných středoevropských umělců.
-
Převoz uměleckých děl za 300 milionů chránila policie. Už jsou v Gočárově galerii
Pardubičtí policisté dohlíželi na převoz uměleckých děl ze sbírky Gočárovy galerie za 300 miliónů korun. Akce začala za utajení ve středu na nádvoří pardubického zámku.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Írán ztrácí v Sýrii důležitého spojence. Rusko si hrálo na velmoc, na kterou nemělo, říká politický geograf
-
Konec svěřenského fondu? ‚Rozsudek ke střetu zájmů je průlom, není možné ho bagatelizovat,‘ říká Mejzlík
-
Podzemní věznice Sajdnájá jako symbol krvavosti Asadova režimu. Syřané pátrají po příbuzných
-
ONLINE: Rusko za poslední měsíc dobylo skoro pětkrát více území než za celý loňský rok