Přenašeči HPV virů můžou být i chlapci. V kterém věku mají děti očkování zdarma?

Než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování. Testována je nejen její účinnost, ale také bezpečnost, kvalita i dávkování. Vše probíhá pod kontrolou odborníků a lékařů. Díky očkování došlo v České republice k dramatickému snížení výskytu například dětské infekční obrny, záškrtu, tetanu a pravých neštovic.

Bohužel stále častějším požadavkem rodičů jsou žádosti o odložení povinného očkování. Největším rizikem odkladu vakcinace je oddálení ochrany před infekčním onemocněním, a to právě v nejrizikovějším věku dítěte. V některých případech může odklad vakcinace zvýšit i riziko nežádoucích reakcí na vakcínu. „V odborných kruzích se už mluví o tom, že pokud rodiče odmítnou očkování svého dítěte, které se v důsledku toho nakazí třeba tetanem, nebo jiným závažným onemocněním, měli by následnou zdravotní léčbu a péči hradit ze svého. Případně by se jim mohla zvýšit povinná platba na zdravotní pojištění.“

Čtěte také

Očkování proti tetanu, žloutence a klíšťové encefalitidě v dospělosti

Nízká proočkovanost proti lidským papilomavirům (HPV) se v Česku podle poslaneckého zdravotnického výboru projevuje i u dívek a chlapců. „Pokud je očkování zahájeno od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku, pak dívky mají základní vakcínu obsahující dva typy virů zdarma. Stejně starým chlapcům ji zdravotní pojišťovny nově proplácejí od roku 2018. Existují ale i další možnosti, kdy si klienti už za vakcínu musí připlatit. Jsou to vakcinace se čtyřmi nebo devíti typy virů,“ vysvětluje lékařka Alena Židlická. Proti HPV se mohou dát očkovat i dospělí. Vakcína slouží jako ochrana před problémy s otěhotněním, potraty, předčasnými porody i před konizací děložního čípku.

Proč očkovat kluka proti HPV?

HPV může způsobit rakovinu děložního čípku. I chlapci mohou být přenašeči tohoto viru, který postihuje různé sliznice. Jsou to nejenom pohlavní orgány, ale například i dýchací cesty. Vir bývá příčinou i genitálních bradavic, které dokáží život dost zkomplikovat, často recidivují a je nutná opakovaná léčba. Nepříjemným faktem je také vysoká bolestivost a nutnost dlouhé sexuální abstinence.

Mýty o očkování

Kolem vakcinace se stále objevuje mnoho mýtů, od kterých je třeba se distancovat. Lékařka Alena Židlická odpověděla i na otázku, jestli je pravda, že očkovací látky pro děti jsou stejné jako pro dospělé a tudíž nadměrně zatěžují dětský organismus. „Dětský imunitní systém se stále vyvíjí, takže existují typy vakcín, které u dětí do dvou let nejsou účinné. Valná většina očkovacích látek je připravena v dětské variantě, optimalizuje se podle věku. U každé nemoci je to ale trošku jinak. Třeba vakcína na břišní tyfus se podává od tří let věku dítěte úplně stejná, jako u dospělých.“

Mezi lidmi se také traduje, že vakcíny obsahují životu nebezpečnou rtuť, nebo že nežádoucí účinky očkování jsou bagatelizovány a nekorektně hlášeny. „Všichni lékařští odborníci jsou v souladu se zákonem povinni hlásit veškeré závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky očkování, se kterými se ve své praxi setkají. Do systému mohou jakékoliv problémy související s očkováním nahlásit i běžní klienti, rodiče malých dětí.“ Data v České republice shromažďuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tuto povinnost mají také farmaceutické společnosti.