Přeskládat a narovnat. V Ležákách začala největší obnova pomníků v historii

4. prosinec 2020 10:11
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na svahu původní obce Ležáky stojí hrobodomy jako připomínka vypálené vesnice

V Ležákách na Chrudimsku restaurátoři pracují na obnově hrobodomů. Pomníky byly postavené po válce na místech, kde bydleli obyvatelé osady zavraždění nacisty. O kamenné stavby se ale desítky let nikdo nestaral a byly poškozené. Při obnově se řemeslníkům podařilo ze země získat i úlomky z trosek původních domů.

Na svahu vyhlazené osady řemeslníci rozebírají opěrné zdi. Léta držely těžké bloky, které ohraničují domy, ze kterých nezbylo nic. „Jsou to suché zídky ze žuly, poměrně rozsáhlé, a taky v dost špatném stavu,“ říká Aleš Košvanec, který restaurátorské práce vede.

Střepy z kamen schované v zemi

Když se odkryje zem, objeví se i střípky historie. Stranou jsou položené kusy kamenů, které na první pohled vypadají jinak. „Nacházíme fragmenty původních domů. Tohle mohl být nějaký portálek nad oknem, nebo dveřmi. Tohle je zase cihlovina, nejspíš část kamen,“ ukazuje mrazivé doklady ležácké tragédie Aleš Košvanec.

Když se odkryje zem, objeví se i střípky historie. Třeba úlomky původních kachlových kamen

Po vypálení osady v roce 1942 nechali nacisté trosky zlikvidovat a srovnat se zemí. Po válce vytvořil architekt Ladislav Žák koncepci úpravy pietního území, kterou nazval Obytná krajina. První etapa stavby začala ještě na konci čtyřicátých let. Později jeho plány ale zredukoval nedostatek financí. V Ležákách tak třeba nestojí plánovaná 22 metrů vysoká kaple se sarkofágem s ostatky obětí.

Stavbu pomníků i hrobodomů provázely i další komplikace. Chyběl materiál i šikovné ruce. „Jsou doložené třeba problémy s cementem. „Stavěly to také různé brigády. Mám pocit, že po válce se začalo v takovém dobrém duchu, udělali to skuteční řemesníci, ale pak z těch padesátých let jsou místa, která jsou provedená neodborně,“ popisuje svoji zkušenost Aleš Košvanec.

Příliš mnoho správců, žádná koncepce

Restaurátoři tak postupují pomník od pomníku. Čistí kámen, rovnají zdi a upravují i hrobodomy. Tam se bloky začaly posouvat a je nutné je vrátit do původní linie. A silně poškozené je i spárování.

Během desetiletí se vystřídala řada subjektů a organizací, které území spravovaly. A proto drhla i údržba a oprava unikátního architektonického díla. Některé zásahy pak šly přímo proti původní myšlence. Zmizí tak třeba obruby od pomníků, které jsou typické spíš pro chodníky.

Současná obnova je tak vlastně první a největší v historii. „Náklady nepřesáhnou dva a půl milionu korun. Jsou financovány v rámci dotačního programu ministerstva kultury. Bez této dotace by památník na opravu nedosáhl,“ říká zástupkyně ředitel Památníku Lidice, pod který spadají i Ležáky, Jana Chourová Plachá.

A součástí projektu bude i to, co doteď chybělo. Plán údržby památky na další roky.

Restaurátoři mají dokončit práci příští rok v červnu. Ještě před tím, než by se měl v Ležákách konat pietní akt k výročí vyhlazení obce.

Spustit audio

Související