Přežila Ležáky a rány osudu jí léčily děti. Jarmila Doležalová slaví osmdesátiny
Válečnou tragédii přežily jenom dvě sestry. Starší z nich byly v době masakru necelé tři roky. Vyhlazení Ležáků dodnes patří mezi nejsmutnější chvíle českých dějin.
„Je mi hrozně líto, že si na nic nevzpomínám. Dokonce dcera má už dnes víc znalostí, protože jezdí po archivech. Dozvídám se věci, o kterých jsem sama nevěděla,“ říká Jarmila Doležalová.
Vzpomínky jako útržky
Celý příběh si paní Jarmila i za pomoci vlastní dcery musela složit postupně. Sama si matně vybavuje třeba první župní tábor v Polsku. „Pamatuji si velkou umývárnu. S nějakou větší dívkou jsem tam hledala něco k jídlu.“
Malá Jarmila chvíli vyrůstala v zahraniční adoptivní rodině Paetelových. Zpětně je ráda, že se pak mohla vrátit do rodné země. „Vím, kde mám kořeny, kde žili rodiče a všichni ostatní.“
Rodinná útěcha
Jarmila Doležalová dnes má 7 dětí a 10 vnoučat. „Maminka brzy ovdověla a na děti zůstala sama. Bylo to pro ni těžké období, ale teď už se těší z těch vnoučat,“ říká jmenovkyně a dcera paní Jarmily.
Čtěte také
„Děti mi pomáhaly překonat těžké životní chvíle. Lepší mít víc dětí než chodit do práce, i když taky tam jsem musela,“ usmívá se.
Osmdesátiny nijak nedramatizuje. „Nejsem člověk, který by rád slavil. Všem děkuji za krásná a milá blahopřání. Chodí mi dopisy. Není mi moc příjemné, že už mi je těch 80. Přeju si hlavně zdraví a nějakou výdrž, abych ještě něco zvládla.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
