Při stavbě obchvatu u Dašic našli archeologové unikátní pohřebiště s mohylami

21. duben 2021 12:33
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Letecký pohled na lokalitu u Dašic na Pardubicku s patrnými stopami po původních mohylách

Archeologové odhalili u Dašic na Pardubicku unikátní pohřebiště, na kterém naši předci pohřbívali své mrtvé déle než 3600 let, důkazem je také kostrový hrob z pozdní doby kamenné. Tam byl pohřbený s největší pravděpodobností muž s kamennou čepelí v ruce.

Čtěte také

Archeologický výzkum probíhá jižně od Dašic Od počátku března. V budoucnu tudy povede napojení silnice II/322 na dálnici D35. Archeologové Východočeského muzea v Pardubicích při něm narazili na pohřebiště, kde naši předci pohřbívali své mrtvé kontinuálně po více než 3 600 let.

„Hned pod prvními skrývkami jsme objevili zahloubené linie zemních žlabů, kruhů, půlkruhů doplněné o nálezy typické keramiky, a bylo nám jasné, že jsme pravděpodobně narazili na raně středověké pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral. Mohylník naši předci navršili pravděpodobně mezi 7. a 8. stoletím.

Keramická nádoba – urna, s pozůstatky žárového pohřbu z mladší doby bronzové

Dále archeologové postupně narazili i na žárové pohřby v nádobách i jamkách. Ty už byly podstatně starší, vznikly zřejmě mezi lety 1250 a 1000 před naším letopočtem. I přesto, že v nedalekých Dvakačovicích na Chrudimsku je v lesním porostu jeden obdobný mohylník zachovalý, tak na Pardubicku je podobně rozsáhlá nekropole zcela unikátní.

Skrčenec z doby kamenné

 „Velkou zajímavostí je nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu. Řadíme ho ke kultuře se šňůrovou keramikou,“ doplňuje archeolog s tím, že tato kultura se u nás vyskytovala zhruba od roku 2800 do roku 2500 před naším letopočtem.

Skrčenec z pozdní doby kamenné

V celé Evropě se tehdy objevovaly velké hlinité i kamenné stavby představující mohyly nad pohřby. Zemřelý (pravděpodobně muž) byl pohřben ve skrčené poloze na levém boku s hlavou k západu. V ruce svíral kamennou čepel dlouhou asi pět centimetrů, pravděpodobně součást nože, ze kterého se nedochovala dřevěná střenka.

Teď archeologové dokumentují i desítky dalších objektů, které svým charakterem připomínají spíše sídlištní nálezy. Následně dojde ke geofyzikálnímu průzkumu celé lokality tak, aby bylo možné určit přesný plošný rozsah nekropole.

Spustit audio

Související