Prosby včelařů byly vyslyšeny, ochladilo se

Současné počasí včelaři vítají. Včely mají čas zpracovat to, co přinesly do úlu a hlavně mají čas se namnožit. Po zimě totiž žijí v malých chomáčích, v počtu asi deset až patnáct tisíc jedinců. Včelař jich ale potřebuje mít v jednom včelstvu kolem osmdesáti tisíc. Matka je také velmi pilná a naklade denně kolem patnácti set vajec. A jaký úkol má včelař? Ten musí upravit úly tak, aby tam bylo dostatek místa pro nové včely.

Česká republika zažívá včelařský boom

Díky dotacím vznikají nové chovné stanice. Jsme zřejmě jedinou zemí na světě, kde je takový počet drobných včelařů v přepočtu na obyvatele naší malé země. Podle Evžena Báchora k tomu přispívají právě dotace, které noví včelaři dostanou. Ale někdy si lidé pořizují včely jen kvůli penězům, které na to dostanou. Myslí si, že si na zahradě postaví úly a med jim z nich bude vytékat přímo do kbelíku.

Čtěte také

„Stalo se mi, že dvě důchodkyně si ke mně přišly stěžovat na ceny medu. Opravdu přišly s plánem, že si postaví na zahradě úl a budou si med pěstovat samy. Po zjištění, že med neteče z úlu sám, ale je třeba zakoupit zařízení včetně medometu, které stojí kolem padesáti tisíc, chuť chovat včely je přešla,“ vypravuje Evžen Báchor.

V některých zemích je nutné absolvovat včelařský kurz a získat certifikát, aby se člověk mohl stát včelařem. U nás nic takového potřeba není. Ale máme zákony, které řídí chov včel. Je to zákon o veterinární péči, který říká, jak o včely pečovat.

Každý včelař má také ohlašovací povinnost, kdy se musí zaregistrovat v Českomoravské společnosti chovatelů, dostane číslo chovatele a stanoviště. „Ale tím to končí. Nikdo už pak nekontroluje, jak včelař léčí, zpracovává med, a zda se vzdělává. Nezkušení včelaři pak rozšiřují onemocnění a jejich včely napadají i naše zdravá včelstva,“ stěžuje si pardubický včelař Evžen Báchor.

Ne všichni drobní včelaři prodávají bezchybný med

Nedávno proběhla kontrola medu od drobných českých včelařů. „Máme k dispozici aktuální výsledky od státní inspekce. Kontrolovali asi 25 včelařů napříč republikou. Více než polovina medů od drobných včelařů byla vadná. Medy byly přibarvené, našly se v nich různé umělé látky,“ podotýká Evžen Báchor.

Varoval také před obchodníky, kteří nabízejí včelařům umělý cukr na krmení. Jedná se o invertní krmivo, které se vyrábí ze škrobu kukuřice štěpením. Tím vzniká invert, tedy v podstatě roztok glukózy a fruktózy. Krmení tímto umělým cukrem se může podle Evžena Báchora negativně projevit ve kvalitě medu.

Který med je lepší? Tekoucí nebo zkrystalizovaný?

Češi mají nejraději tekoucí tmavý med, tedy ten medovicový, který vzniká pomocí působení mšic. Němci naopak vybírají zkrystalizované cukry. Krystalizace je totiž známka kvality medu. „Pokud si koupíte med, a ten vám během tří týdnu nezkrystalizuje, je to špatný med. Zkuste si koupit zahraniční med v hypermarketu a uvidíte sami…,“ uzavírá Evžen Báchor.