První republika - zlaté časy pro nápadité karosáře

31. květen 2018
Muzeum českého karosářství

Karosář,  to je řemeslo, které dnes patří k těm skoro zapomenutým. Karosáři zazářili na podnikatelském nebi za První republiky.

Jak to všechno bylo, a proč už tohle řemeslo v pravém slova smyslu neexistuje?  Dozvěděli jsme se ve zbrusu novém Muzeu karosářství ve Vysokém Mýtě.

"Karosáři stavěli karoserie na osobní automobily, později na autobusy.  Tohle řemeslo vzešlo z jiného řemesla, a to bylo kolářství. Koláři stavěli kočáry.  Když odzvonilo kočárům, uplatnili se koláři právě při stavbě karoserií aut. Takže z kolářů se stali vlastně karosáři," říká ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek.

Karosářství se začalo rozvíjet na začátku dvacátého století, tedy s rozvojem automobilismu. Konec souvisí se znárodněním, většina karosářů nepřežila rok 1950.

Ve 30. letech minulého století si karosáři chtěli splnit americký sen. Půjčili si velké peníze a začali podnikat. Díky svým nápadům stavěli originální a jedinečná díla. Ovšem jejich velké plány zhatila velká hospodářská krize. Těch pár karosářů, kteří přestáli krizi, zlikvidovalo znárodnění v roce 1948.

Více než tři sta karosáren v předmnichovském Československu

"Karosáren bylo v předmnichovském Československu více než 300 a ve Svazu karosářů bylo 48 průmyslníků. Náš výzkum na území Pardubického kraje ukázal, že řada karosářů fungovala jako autoservisy a dealeři příslušenství, aby se uživili. V tomto smyslu karosáři přetrvali dodnes. Práce dnešního karosáře je to, že dá karoserii prostě do původního stavu," vysvětluje Jan Hrubecký, kurátor Muzea karosářství.

"Naším velkým plánem je zdokumentovat všechny karosárny na území Československa. Začali jsme v našem - tedy Pardubickém kraji. Zatím jsme objevili osm karosářských dílen. Při výzkumu jsme narazili na zajímavé věci. Nejen Sodomka byl známý karosář. Těch lidí tady žilo víc a o tom píšeme knihu, která by měla vyjít na konci prázdnin," říká ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek. My vám nejslavnější karosáře z našeho kraje představíme už teď.

Josef Sodomka z Vysokého Mýta - nejúspěšnější ze všech karosářů

Mezi válkami byly v Čechách tři nejvýznamnější karosárny. Byly to karosárna Uhlík v Praze, Brožík v Plzni a Josef Sodomka ve Vysokém Mýtě. Ale Josef Sodomka už na konci 30. let, a později, vyráběl nejvíce karoserií na auta i autobusy v celé republice. Sodomka vlastnil firmu do roku 1948, kdy byla znárodněna. Ale vznikl Národní podnik Karosa, který mohl navázat na práci Josefa Sodomky. Dnes se tam pod hlavičkou firmy Iveco stále vyrábějí autobusy a originální prototypy vznikají právě ve Vysokém Mýtě.

Karosáři v Pardubicích - pátráme po pamětnících

Na území Pardubic působily tři karosářské firmy. Karosárna Františka Skály, Aloise Bezděka a nejvýznamnější byla firma Josefa Soukupa. Vyráběly se tam a opravovaly autobusy, střechy na auta nebo typizovaná zavazadla na míru do prostoru vozu. Ale tento podnikatel musel svou živnost zavřít za dramatických okolností. Karosárnu postihl v roce 1936 požár. Podnikatel to zavinil sám. Při couvání prorazil palivovou nádrž a rozpoutal se požár. Firma zanikla, ale průmyslový objekt dodnes stojí.

Pardubičtí karosáři a jejich dobová reklama

"Pátral jsem v archivech, ale velmi rád bych ještě získal nějaké informace od pamětníků. Pokud by někdo znal pana Soukupa, nebo pány Skálu a Bezděka, ozvěte se, prosím, Regionálnímu muzeu ve Vysokém Mýtě. I kdybyste měli jedinou vzpomínku nebo fotografii z dílny, budeme vám za to vděčni," říká Jan Hrubecký.

František Holický z Holic

František Holický byl původně sládkem. Byl to člověk velmi nápaditý, zkoušel všechno možné. Vrhnul se například do soukromé autobusové dopravy.  Zavedl první soukromou linku mezi Hradcem Králové a Holicemi. Ale lidé mu záviděli, v archivech je mnoho udání na pana Holického, který neměl na dopravu koncesi.

"Měl jsem možnost mluvit s neteří i s vnučkou Františka Holického. Poskytly nám hodně informací a spoustu materiálů," říká Jiří Junek a pokračuje: "O firmě už máme ucelený obraz. V životním příběhu pana Holického se odráží nadšení z První republiky. Teď to bude ten pravý americký sen, půjčím si peníze, zbohatnu a bude to paráda. Bohužel kromě závistivců přišla i hospodářská krize a všechno přišlo vniveč."

Karosárna Barnet z Lukavice šlapala Sodomkovi na paty

Josef Barnet byl kolář, který měl dva syny, a oba pokračovali v jeho živnosti. Mladší syn Jan už od kolářství přešel ke karosářství a měl velké plány. Postavil dílnu a začal stavět autobusové karoserie. V druhé polovině 20. let a na počátku 30. let zhotovil  dokonce více autobusů než Josef Sodomka.  "Ten vzestup firmy byl skutečně raketový.  Ale samozřejmě se také zadlužil. Na počátku 30. let měl  Jan Barnet 250 000 dluhů a 30 zaměstnanců.

Karosárna Barnet z Lukavice šlapala Sodomkovi na paty

"Osud tohoto karosáře zpečetili hasiči. Jan Barnet byl aktivním členem dobrovolných hasičů v Lukavici. Když vypukl požár, ležel zrovna doma s chřipkou. Hasiči nedokázali rozpohybovat stříkačku. Požádali ho o pomoc. Barnet pomohl, ale nachladil se ještě víc, dostal zápal plic a zemřel. Jeho žena zůstala v roce 1934 s velkými dluhy a dvěma dětmi sama. Dala si inzerát, zda by někdo karosárnu koupil. Chopil se toho karosář Antonín Holešovský.  Po pěti měsících byla svatba z rozumu, která zachránila karosárnu i se všemi zaměstnanci. Výroba tam pokračovala dál," popisuje další z unikátních příběhů karosářů našeho kraje muzejník Martin Štěpán.