Ptáci se na zimu zahrabávají do bahna v rybníku. Mysleli si naši předkové
Naši předkové vnímali přírodu velmi intenzivně a samozřejmě si všimli, že někteří ptáci na podzim z krajiny zmizí. Ale kam? Ještě v 18. století se domnívali, že ptáci si na zimu zalezou pod vodu do bahna na dno rybníků, tam ve stavu strnulosti přečkávají do jara. Potvrzovali to dokonce rybáři.
Lidé věřili i tomu, že kukačka, která je na první pohled podobná krahujci, se do tohoto dravce na zimu převtělí a na jaře začne znovu kukat. „Dnes už víme, že jsou to nesmysly. Cesta ke zjištění, že ptáci táhnou na jih, byla ale složitá. Pomohla tomu náhoda,“ řekl v Radioporadně pardubický ornitolog Vladimír Lemberk.
Jak se přišlo na to, že ptáci odlétají do teplých krajin
Na to, že čápi cestují na zimu do jižních krajů, se přišlo v Německu. Na čapí hnízdo se tam vrátil čáp se zapíchnutým africkým šípem. Lidé se pak ptali, kde k němu čáp přišel. A právě tehdy vznikl nápad označit viditelně ptáky tak, aby se zjistilo, kam cestují. Od toho byl už jen krůček ke kroužkování.
Kroužkování má v českých zemích velkou tradici. V Pardubicích byl pan doktor František Obhlídal velkým kroužkovatelem a v polovině 19. století dal základ ornitologickému dění v celých východních Čechách.
Co víme o tahu ptáků dnes
S tím, jak se vyvíjí technika, jsou i metody výzkumu stále dokonalejší. „Velkým šlágrem je teď satelitní pozorování pomocí geolokátoru. Tažní ptáci se označí a po návratu se díky záznamu přesně zjistí, jak tah probíhal,“ vysvětluje Vladimír Lemberk.
Vloni se například zjistilo, že drobní ptáci jako rákosníci a lejskové dokážou urazit vzdálenost přes celé Středozemní moře a poušť Saharu na jeden zátah. Jsou to dva tisíce kilometrů! Soustavným letem to tito drobní ptáci dokážou v průběhu čtyřiceti až šedesáti hodin. Je to ekonomicky nesmírně náročné.
Většinu hmotnosti ptáčka, který váží kolem dvanácti gramů, zabírá tuková vrstva, která je energetickou zásobárnou. Ta se v průběhu letu zcela vyčerpá. V Africe už je ale rákosník či lejsek jako v rajské zahradě s prostřeným stolem, takže může energii doplnit.
Ptáci konečně přilétají z teplých krajin
Už přilétli skřivani polní a špačkové obecní. Ti v Pardubicích na zámeckých valech začínají dokonce hnízdit, takže je tam můžete slyšet a pozorovat. Přilétli také holubi hřivnáči, kteří už staví svá obydlí. Zabydlují se tu i červenky, čejky chocholaté a každým dnem očekáváme rehky domácí a možná i čápy.
Táhni, ale vrať se…
To je název výstavy, kterou chystá Východočeské muzeum Pardubice na zámku od 24. března. Poutavou formou se dozvíte zajímavosti o tahu ptáků a jejich životě. Někteří ptáci při této cestě urazí neuvěřitelné vzdálenosti napříč kontinenty a setkají se s řadou nástrah. Proč se na takovou dlouhou a náročnou pouť každoročně vydávají? Kde zimují? Kolik z nich se k nám vrátí zpět? Dozvíte se ve velkém gotickém sále na pardubickém zámku.
Doprovodné programy k výstavě:
26. 4. v 5.00 Vítáme vás doma - vycházka do přírody v okolí pardubického zámku s náslechem a pozorováním tažných ptáků, určováním zpěvu, pozorováním stavby hnízd, namlouvání atd.
12. 5. v 17.00 Ukázka odchytu a kroužkování tažných ptáků - odchyt ptáků do nárazových sítí, využití hlasové návnady, vypuštění okroužkovaných ptáků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
