Putování po tajemných místech Pardubického kraje

30. prosinec 2017

Vede podzemí chodba z Rudoltic do Lanškrouna? Kde se vzala středověká studna uprostřed svitavských lesů? A jakou temnou historii má les Polom na Litomyšlsku? Vypravme se na záhadná místa našeho kraje.

O tom zvláštním domě v Ostřešanech nedaleko Pardubic jen málokdo ví. Fasádou vyzdobenou sgrafity, vytvořenými renesanční technikou podobně jako litomyšlský zámek, ale zaujme na první pohled. Navíc je plný fresek, soch a obrazů a tím živoucí galerií díla výtvarnice a tamní rodačky Evy Filemonové, které bylo za minulého režimu zapovězeno tvořit. A možná proto všechen svůj um vložila spolu se svým manželem hudebním skladatelem Emanuelem Kuksou právě do tohoto někdejšího statku její rodiny.

Kaple uprostřed statku na Pardubicku

Ostřešanský dům číslo popisné 11 není jen stavbou uměleckou, ale i historickou a tajemnou. Svědčí o tom třeba odkryté gotické zdivo, krakorce, středověké portály nebo mnoho stovek let staré kované dveře. To vše napovídá, že tam nějaká stavba stála i v dávných dobách, zřejmě už ve 14. století.

Dům i jeho okolí je také plné soch, tohle je vítací dívka u vchodu do domu z ulice

Místnost s klenbami ostřešanského domu bývala s největší pravděpodobností kaplí

Sgrafita na ostřešanském domě jsou vytvořena podobnou metodou jako na renesanšním zámku v Litomyšli

Vchod do ostřešanského ateliéru Evy Filemonové je také pozůstatek středověké stavby

Proč a k čemu tehdy sloužila? Můžeme dnes jen hádat. Možná to byla tvrz nebo malý kostel. To by potvrzovala největší místnost v domě s renesančními klenbami, které pochází z 16. století, která vypadá jako kaple. Je tam také výklenek, kde se dá předpokládat, že stál oltář, a malá přidružená místnost napovídá, že mohla v minulosti sloužit jako sakristie.

Svitavské pověsti o hradu a klášteře

Svatá Trojice u obce Ostrý kámen je oblíbeným výletním místem Svitavanů. Má ale zřejmě dávnou možná i temnou historii. Byl zřejmě místem pohanských rituálů. A nedaleko odtud pak stával středověký hrad a klášter.

O jezeře uprostřed lesa nedaleko výletního místa Svaté Trojice jen málokdo ví

Studna uprostřed lesů na Svitavsku, zřejmě důkaz existence nějaké dávné stavby

Svatá Trojice nedaleko Ostrého kamene je oblíbené výletní místo

V těchto místech nedaleko Svitav zřejmě ve středověku stával klášter

O tom ale mluví především pověsti. Že na nich ale bude něco pravdy, to napovídá třeba středověká studna uprostřed lesů. Možná stála právě u hradu nebo kláštera a poblíž dávné obchodní stezky, které se dnes říká trstěnická. O existenci téhle zvláštní studny nebo vedlejším až pohádkovém jezeře jen málokdo ví. Leží sice nedaleko Svaté Trojice, ale zcela mimo obvyklé turistické trasy.

Chrudimský tajemný obraz

Ještě v první polovině minulého století byla Chrudim jedním z center východočeského poutnictví. Mohl za to obraz Krista zřejmě z 16. století na oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie. O takzvaném Chrudimském Salvátorovi vznikla řada legend o zázracích.

Zázračný obraz Chrudimského Salvátora proslavil celé město|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Ta první se vztahuje k řádění švédských vojáků, kteří obraz poničili. Jejich krvavé stopy pak nešly nijak opravit. Obraz se začal považovat za zázračný a do Chrudimi se za ním a jeho údajnou mocí plnit přání začala sjíždět procesí poutníků. Zda má opravdu obraz kouzelnou moc, o tom se může i dnes zajít do kostela přesvědčit každý návštěvník Chrudimi.

Tábor válečných zajatců na Litomyšlsku

Pardubická Štěstěna je vrtkavá

Víte, že na pardubickém zámku je vyobrazená Štěstěna? To pánové z Pernštejna nechali na stěnách pardubického zámku vyobrazit Fortunu volubilis, neboli Štěstěnu vrtkavou. Dali tak městu do vínku dar nejistoty. Aby se dílo dařilo, musí být štěstěna příznivě nakloněna. Následujících pět set let rozkvětu i úpadku města jejich sudbu potvrdilo.

Les Polom v Dolním Újezdě asi 10 kilometrů od Litomyšle je oblíbeným výletním místem lidí z okolních obcí a na podzim rájem houbařů. Téměř nikdo z jeho návštěvníků ale netuší, co zvláštního se tam dělo na konci 2. světové války. Byl tam totiž sběrný tábor sovětských zajatců vysvobozených z pochodu smrti. Taková improvizovaná vesnice plná zemljanek, kterou prošlo za pár posledních týdnů války zřejmě 70 až 80 tisíc lidí!

Dnes už to v lese Polom vypadá jako v každém jiném, ale pamětníci tam vzpomínají na válečný tábor sovětských zajatců

Takhle to vypadalo ve sběrném táboru v Polomi

tenhle_sTenhle strom si pamětník konce druhé světové války pamatuje, kousek od něj stávala polní kuchyně válečného tábora zajatcůtrom_si_pametnik_konce_druhe_svetove_valky_pamatuje_kousek_od_nej_stavala_polni_kuchyne_valecneho_tabora_zajatcu.jpg

V táboře v Polomi se měli dát dohromady, umýt a převléct. Zřejmě je tam ale čekal i jistý typ soudu a rozdělení na tzv. statečné vojáky a ty zajatce, kteří se vzdali bez boje. Co se právě s nimi stalo, to se neví. Pamětníci si ale dodnes vzpomínají na příslušníky sovětské NKVD, kteří všechny děsili.

Podzemí Zámečku u Lanškrouna

Měl být honosným barokním sídlem podobně jako Kuks. Z Nového zámku v Rudolticích u Lanškrouna, který měl nahradit ten ve středu Lanškrouna, ale zbyla po dvou požárech jen jediná věž. A pak rozsáhlé sklepení. To po staletí sloužilo jako úložiště potravin.

Jenže pamětníci si vzpomínají, že ještě před pár desítkami let sklepy pokračovali dál, bylo tam zřejmě ještě jedno podzemí patro a hlavně východ ven ve směru na Lanškroun. Údajně tam tudy měla vést tajná chodba právě do lanškrounského zámku. Dva průzkumné vrty na rudoltickém Zámečku napovídají, že se nejedná jen o povídačky. Jsou tam skutečně další neodkryté podzemní prostory.