Rabštejnská Lhota byla kdysi pod hladinou. Dodnes jsou tam jamky po mořských sasankách
Území obce Rabštejnská Lhota je na okraji Železných hor, nabízí proto krásnou přírodu a mnoho možností výletů po okolí. Jen pár metrů od místní školy geology láká přírodní památka Na skalách, v centru obce se nachází unikátní zvonička z poloviny 19. století. Cestou na vrchol Rabštejnek zaujme zřícenina hradu, kterou místní nadšenci opravují a zpřístupňují veřejnosti.
Přírodní památka Na skalách je jedním z nejlepších míst v Evropě, kde lze pozorovat takzvanou transgresi. „Došlo tady k mořské záplavě, která probíhala před 90 miliony lety. Velká část nejen evropského, ale i jiných kontinentů, byla zaplavená obrovským přívalem mořské vody. Ta s sebou nesla písek, který se ukládal a dnes ho tady vidíme,“ vysvětluje původ pískovcových skal geolog Jan Doucek.
Kromě pískovců jsou v přírodní památce také skály z křemenců, které jsou mnohem pevnější a asi o 300 milionů let starší. V těchto křemencových kamenech jsou dodnes vidět jamky po mořských sasankách.
„To je zajímavý živočich, který si dokáže v pevné hornině vytvořit dírku, do ní přisedne a v tu chvíli ho voda, která je velice dynamická, neodnese. Sasanka tam může žít a lapat potravu,“ pokračuje geolog.
Významné horniny jako materiál na stavbu
Křemence z památky Na skalách lidé dřív používali na stavbu hradu Rabštejnek. Na kopci kousek od Rabštejnské Lhoty stojí od poloviny 14. století. Na hradě se vystřídalo mnoho majitelů a jeho podoba se také měnila.
„Říkáme tomu hrádek, protože nebyl veliký, ale bylo tady všechno, co jinde. Akorát se vše nevešlo do vnitřního hradu, takže měli ještě předhradí. Před předhradím byl pravděpodobně nějakou palisádou obehnaný poplužní dvůr, kde byly stáje pro koně, sýpky a tak dále,“ popisuje jeden z majitelů hradu Vít Novák.
Aktuální vlastníci se za pomoci dobrovolníků snaží Rabštejnek zrekonstruovat. Už se jim podařilo opravit rytířský sál a dvě místnosti v podkroví. Návštěvníci tam uvidí třeba malé muzeum s archeologickými nálezy z této oblasti.
„V roce 1850 se pod hradem u potoka nalezl 3 500 let starý poklad. V té době se neplatilo penězi, byla to doba bronzová. Našly se tady tři sekery, část meče, kus srpu a tři náramky. Jejich majitel to měl jako druhotné suroviny, které schoval a kdyby je potřeboval, tak je donese třeba kováři. Ten materiál přepracuje, část materiálu si za to nechá a majitel bude mít třeba nový meč,“ říká Novák.
Co vytvořilo skoro metr dlouhé dutiny v horninách nalezených na Rabštejnku? Jací panovníci na hradě žili? A V čem se zvonička v Rabštejnské Lhotě liší oproti všem ostatním na Chrudimsku? Poslechněte si záznam pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
