Restart po mrtvici trvá měsíce i roky. Na koho se obrátit?
Viditelný pokles koutku úst, ochabnutí jedné poloviny těla, porucha řeči, porucha zraku, závratě, bolesti hlavy. To všechno jsou příznaky mrtvice. A právě dnes si připomínáme Světový den proti mrtvici. Základem je odhalit ji včas a zavolat pomoc. Jde o minuty. Stejně důležitá je i následná péče. A v tom jsou podle odborníků z organizace Cedr Pardubice značné rezervy.
„Pokud se člověk po mrtvici vrátí z nemocnice nebo z rehabilitačního ústavu, je odkázán jen na své blízké. Rodina je často vyčerpaná a bez odborné pomoci,“ říká Linda Bizzariová z organizace Cedr Pardubice, která jako jedna z mála obecně prospěšných společností pomáhá lidem po mrtvici a jejich rodinám.
Jejich projekt Centrum kompre nabízí službu sociální rehabilitace, kam docházejí nejčastěji lidé po mrtvici. Tito lidé potřebují i v dalších měsících po nemoci trénovat hybnost i mysl. Cedr nabízí různé terapie a také psychickou podporu rodině.
Jak se cítí člověk po mrtvici?
„Představte si, že z plně funkčního člověka se stane pacient, který se například neumí slovně vyjádřit. Intelekt má přitom v pořádku. Všechno se musí učit znovu. A ono to nejde a nejde. Je potřeba velká dávka trpělivosti a odvahy ze strany pacienta i jeho rodiny,“ říká Linda Bizzariová.
Podle ní je zásadní práce klinického logopeda, který udělá správně diagnostiku a nastaví terapeutický plán. Podle něj potom pacient spolu s rodinou postupuje. A trvá to měsíce, někdy i roky.
Umět se zeptat
Důležité jsou maličkosti. Třeba obyčejné kladení otázek. „Je potřeba klást uzavřené otázky typu: Dáš si kafe? A pacient může odpovědět ano nebo ne. Dají se využívat i nalepovací kartičky k pojmenování předmětů a osob. Takové jednoduché terapie pomohou k lepšímu psychickému stavu pacienta, který postupuje po malých krůčcích dopředu,“ říká Linda Bizzariová.
Aktivitu mozku pacienta často rozproudí i prohlížení fotografií z minulosti a velmi důležité jsou fyzické dotyky, kterými dotyčnému ukazujeme svou lásku a přízeň. Jde o to, ukázat a předvést všechny tyto možnosti nejen pacientům, ale i blízkým lidem v rodinách. A podpořit je psychicky. Podle odborníků z Cedru jsou tyto aktivity v České republice zatím ojedinělé.
Související
-
Mozková příhoda je boj s časem, kdy ještě lékaři mohou zachránit život
Jak potvrzují neurologové, mozkové příhodě podlehne denně kolem 30 Čechů. Naštěstí díky stále větší osvětě a informovanosti lidí úmrtnost klesá.
-
Proč tolik lidí umírá na infarkt a mrtvici? Pomozte lékařům...
Skoro polovina naší populace umírá na choroby srdce a cév. „Velkými strašáky jsou pro nás stále srdeční infarkt a jeho následky a mozková mrtvice a její následky,“ ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.