Řidiči bojují nejen s mlhou, ale i s mlhovými světly a bezpečným odstupem

23. říjen 2019

K nejčastějším příčinám tragických dopravních nehod v Česku patří podle statistik nepřizpůsobení rychlosti a nevěnování se řízení. Hodně časté je přejetí do protisměru. Řidiči také neumí používat mlhová světla.

Názory dopravních expertů i policistů se shodují. Na silnicích chybí ohleduplnost a řidiči přeceňují své schopnosti. Podle mluvčího ÚAMK Igora Siroty se čeští řidiči, co se týče samotného řízení vozidla, od těch v sousedních zemích nijak výrazně neliší. „Problém ale vidím s nedodržováním předpisů silničního provozu, v tom jsme opravdu kabrňáci.“

Telefonování za jízdy nově bez vyššího trestu?

Počet nehod by se mohl snížit díky vyšším sankcím a úpravou bodového systému. Současný model zřejmě není proti pirátům na silnicích dost účinný. „Bodový systém máme od roku 2006 a platí ve 23 zemích Evropy, takže není důvod ho považovat za špatný, naopak. Je ale potřeba zásadně rozdělit banální přestupky (parkování apod.) od těch, které ohrožují život. Bohužel v současných navrhovaných změnách zůstává stále stranou telefonování za jízdy. Výhrady bych měl i k toleranci, co se týče překročení padesátky v obcích. Pokud vám povolí jet rychleji až o 10km/h, než je předepsáno, dostáváte se už na šedesáti kilometrovou rychlost, ve které auto před přechodem nemá šanci včas zastavit,“ říká s podivem Igor Sirota.

Řidičák na zkoušku ano, nebo ne?

Ve statistikách jsou jednou z příčin zavinění dopravních nehod nevyježdění řidiči. Ať už mladí, nebo staří. Jedním z návrhů Ministerstva dopravy ČR, který se po delší době vrací do hry, je dočasný řidičský průkaz. Podle dopravních expertů to ale je jen jedna strana mince.

„Není možné lidi jen trestat. Je potřeba je vychovávat tak, aby nemuseli být trestáni. Doporučil bych takzvaný rakouský model, kdy se řidiči povinně účastní vzdělávacích akcí, včetně simulace karambolů na testovací dráze v uzavřeném prostoru. Když řidiče naučíme pohotově reagovat na nečekané situace, pak je to v běžném provozu nepřekvapí,“ vysvětluje Igor Sirota.

Mlha na silnici

Čím a jak svítit v mlze?

Někteří řidiči se ale neumí správně chovat ani v běžných situacích, jako je třeba hustá mlha. „Základem je dodržet rozumnou rychlost a bezpečnou vzdálenost. Jednoduché pravidlo je, na jakou vzdálenost vidím, tak rychle bych měl jet. Mlhové světlo zapínejte jen v úsecích, kde je viditelná mlha. Když ho necháte svítiti v místech, kde už mlha není, je to chyba. Mlhové světlo je totiž tak intenzivní, že řidičům za vámi by mohlo vypálit zrak,“ směje se mluvčí ÚAMK.

Řidič má povinnost mlhová světla při husté mlze nebo zhoršené viditelnosti zapnout. Co je hustá mlha? Dobrým ukazatelem může být třeba to, zda vidíte koncová světla aut před vámi. Pokud je téměř nevidíte, mlhovky rozhodně zapněte. Intenzita a hustota mlhy se ale může velmi rychle měnit a na to by i řidiči měli reagovat, aby zbytečně nezatěžovali zrak řidičů za sebou.

Jaký má Igor Sirota názor na navrhované zvýšení rychlosti na některých dálničních úsecích ze 130 km/h na 140 km/h a kolik bude stát mýtné pro řidiče osobních aut na německých dálnicích, si poslechněte ze záznamu.

autor: Věra Říhová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.