Pivoňky šlapou růžím na paty. Lidé je chtějí do vázy i na zahradu
Pivoňky, latinsky Paeonia, jsou nenáročné trvalky, které vydrží na jednom stanovišti desítky let. Půvabná květina kdysi bývala u každého domu. Lidé měli vysázené celé řady pivoněk. Pak se na ni zapomnělo, ale teď se vrací.
„Je velký zájem o řezané pivoňky, které se dovážejí z Holandska. A jsou poměrně drahé,“ říká pardubický zahradník František Hlubocký. Jedna pivoňka se cenou rovná růži, která k nám přiletěla až z daleké Kolumbie.
Do vázy vybírejte poupě v rozpuku
Velkou výhodou pivoněk je, že vydrží na jednom stanovišti skutečně mnoho let. „My máme zahradu, kde teď kvetou pivoňky staré snad sto let. Květ je vínový, a když plně rozkvete, má krásné žluté pestíky,“ pochvaluje si zahradník.
Pivoňky mají úžasnou vlastnost. Vydrží dlouho ve váze. Ale pozor! Nesmíte utrhnout rozkvetlou květinu. Vybírejte do vázy poupata, která teprve lehce povolují. Když je uříznete s kratší stopkou, postupně rozvoní celý byt a ve váze vydrží i týden.
Nepravý jasmín oznamuje začátek léta
Keře obalené v červnu voňavými bílými květy nesprávně nazýváme jasmíny. Jedná se ale o pustoryl věncový, který podle zahradníka Františka Hlubockého tvoří rozhraní mezi létem a jarem.
„Mezi zahradníky jsme nikdy nevěděli, jestli je to poslední jarní keř nebo první letní. Ale užívali jsme si tento přelom, nejkrásnější období v roce,“ usmívá se František Hlubocký a pokračuje:
„Pravý jasmín, který se dává do čaje, ten má domov v Asii, u nás přežije jen ve skleníku. Ale můžete si vypěstovat například jasmín mnohokvětý, ten patří mezi pravé jasmíny, má drobné žluté kvítky a je to takový první jarní keř.“
Doporučuje zahradník František Hlubocký přidávat na záhon kávovou sedlinu? A proč bychom měli s popelem na zahradě spíše šetřit? Poslechněte si více v záznamu pořadu.
-
Krmítko
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
