Rok 1938 před Mnichovem a po něm

První řinčení zbraní se v našich kasárnách a pohraničním opevnění neslo po březnovém záboru Rakouska, kdy vrchní velení československé armády zaznamenalo pohyb wehrmachtu u našich západních hranic. 21. května byla vyhlášena pohotovost části záložníků a ostraha hranic. Nebyla to ještě mobilizace, pouze početní stav stoupl z mírových 184 tisíc na 380 tisíc mužů ve zbrani. Byli povoláni četníci, policisté a finanční stráž i protiletadlová obrana. Poprvé bylo bojově obsazeno pohraniční opevnění, kde vojáci zůstali až do podzimu. Na hranicích se horečně buduje, třetina opevnění byla postavena od jara do podzimu roku 1938.

Němečtí vojáci a civilisté při okupaci Sudet. Cheb (1938)|foto: CC-BY-SA 3.0, Bundesarchiv, Bild 146-1973-102-04

V létě 1938 eskaluje napětí mezi Čechy a Němci v Sudetech. Německá menšina dává jasně najevo, že v Československu dál žít nechce. Přitom sudetským Němcům byly povoleny ochranné oddíly ordnerů, kteří se pak aktivně účastní povstání v pohraničí. 

Září 1938

Hlavní štáb československé armády vydává provolání k politickému vedení státu, kdy se jednoznačně staví za obranu země: Pro náš stát a národ nadešla osudová doba, která si žádá osudových rozhodnutí. Pokud nemá být náš národ zotročen a vyvražděn, pak se máme bránit do poslední kapky krve. A pokud mají Čechoslováci zemřít, pak mají zemřít v boji. Tento patetický postoj sdílelo celé armádní vedení.  Generál Krejčí při návštěvě ruského velvyslance pronesl: „Až Čechoslováci budou opět po dvaceti letech bojovat za svoji svobodu, tak Evropa poklekne v úžasu.“

12. září měl velký projev Adolf Hitler a rozhlas ho vysílal prakticky po celé Evropě.  Hitler v něm vulgárně urážel prezidenta Beneše a Československo nazýval mrzákem vzešlým z pokoření Německa v první světové válce. Tento projev vyburcoval i sudetské Němce v pohraničí, k velkým ozbrojeným konfliktům došlo v 60 obcích po celém česko-německém pohraničí.

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

21. září přijala československá vláda Ultimátum, které diktovalo odstoupení oblastí s více než 50% německou menšinou. Přichází obrovské demonstrace, pád vlády a sestavení nové úřednické vlády  v čele s generálem Janem Syrovým.

23. září byla vyhlášena mobilizace.

29. září se sešli zástupci čtyř mocností v Mnichově

30. září v poledne československá vláda přijala Mnichovský diktát

"Uchovejte si pevné nervy!" Prezident Beneš promlouvá k občanům na vlnách rádia, 10. září 1938 / "Keep your nerves steady!" President Beneš uses radio to address his fellow citizens, September 10, 1938|foto: Radioservis, převzato z knihy D. Vaughan: Bitva o vlny

Odstoupením pohraničí přišlo Československo o třetinu území, ze Sudet uteklo 370 tisíc uprchlíků. Mezi vojáky, kteří se museli bleskově stáhnout z bojových pozic, panovala těžká deprese, 22 příslušníků vojenských sborů spáchalo sebevraždu. Přesto dokázala takto ponížená armáda dál čelit výpadům Poláků a Maďarů. A přitom zásobovat Podkarpatskou Rus, která se v listopadu 1938, po odstoupení jižních částí Slovenska Maďarsku, ocitla v izolaci.