Rok 1938 před Mnichovem a po něm
Rok 1938 byl rokem, který viděl naše nadšení i naše slzy. Rok horečného zbrojení, budování opevnění a nekonečných diplomatických jednání. Napjatá politická situace v nejednotné Evropě vyústila v Mnichovskou dohodu, v níž čtyři evropské mocnosti odsouhlasily německý zábor českého pohraničí. Češi budou už navždycky této dohodě říkat Mnichovská zrada.
První řinčení zbraní se v našich kasárnách a pohraničním opevnění neslo po březnovém záboru Rakouska, kdy vrchní velení československé armády zaznamenalo pohyb wehrmachtu u našich západních hranic. 21. května byla vyhlášena pohotovost části záložníků a ostraha hranic. Nebyla to ještě mobilizace, pouze početní stav stoupl z mírových 184 tisíc na 380 tisíc mužů ve zbrani. Byli povoláni četníci, policisté a finanční stráž i protiletadlová obrana. Poprvé bylo bojově obsazeno pohraniční opevnění, kde vojáci zůstali až do podzimu. Na hranicích se horečně buduje, třetina opevnění byla postavena od jara do podzimu roku 1938.
V létě 1938 eskaluje napětí mezi Čechy a Němci v Sudetech. Německá menšina dává jasně najevo, že v Československu dál žít nechce. Přitom sudetským Němcům byly povoleny ochranné oddíly ordnerů, kteří se pak aktivně účastní povstání v pohraničí.
Září 1938
Hlavní štáb československé armády vydává provolání k politickému vedení státu, kdy se jednoznačně staví za obranu země: Pro náš stát a národ nadešla osudová doba, která si žádá osudových rozhodnutí. Pokud nemá být náš národ zotročen a vyvražděn, pak se máme bránit do poslední kapky krve. A pokud mají Čechoslováci zemřít, pak mají zemřít v boji. Tento patetický postoj sdílelo celé armádní vedení. Generál Krejčí při návštěvě ruského velvyslance pronesl: „Až Čechoslováci budou opět po dvaceti letech bojovat za svoji svobodu, tak Evropa poklekne v úžasu.“
12. září měl velký projev Adolf Hitler a rozhlas ho vysílal prakticky po celé Evropě. Hitler v něm vulgárně urážel prezidenta Beneše a Československo nazýval mrzákem vzešlým z pokoření Německa v první světové válce. Tento projev vyburcoval i sudetské Němce v pohraničí, k velkým ozbrojeným konfliktům došlo v 60 obcích po celém česko-německém pohraničí.
21. září přijala československá vláda Ultimátum, které diktovalo odstoupení oblastí s více než 50% německou menšinou. Přichází obrovské demonstrace, pád vlády a sestavení nové úřednické vlády v čele s generálem Janem Syrovým.
23. září byla vyhlášena mobilizace.
29. září se sešli zástupci čtyř mocností v Mnichově
30. září v poledne československá vláda přijala Mnichovský diktát
Odstoupením pohraničí přišlo Československo o třetinu území, ze Sudet uteklo 370 tisíc uprchlíků. Mezi vojáky, kteří se museli bleskově stáhnout z bojových pozic, panovala těžká deprese, 22 příslušníků vojenských sborů spáchalo sebevraždu. Přesto dokázala takto ponížená armáda dál čelit výpadům Poláků a Maďarů. A přitom zásobovat Podkarpatskou Rus, která se v listopadu 1938, po odstoupení jižních částí Slovenska Maďarsku, ocitla v izolaci.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
