Seriál: Automatické mlýny v Pardubicích se probouzí. Budou žít uměním, vzděláním a kulturou

22. září 2023

Monumentální mlýnskou budovu na břehu Chrudimky v centru Pardubic navrhl architekt Josef Gočár v roce 1909 pro bratry Winternitzovy. Mouka se v budově mlela až do roku 2013. O tři roky později přišel architekt Lukáš Smetana, mlýny koupil a dal jim nový směr. Postupně se k němu přidalo město i kraj. Rozsáhlou proměnu areálu sledujeme v našem seriálu.

Všechny epizody

Díky místní firmě Prokop měli pardubičtí průmyslníci k dispozici nejmodernější mlýnské vybavení a pro návrh budovy angažovali tehdy začínajícího mladého pardubického architekta Josefa Gočára. V roce 1924 se komplex dál rozšířil o obilné silo. Automatické mlýny byly v provozu nepřetržitě více než 100 let.

Na jaře roku 2013 utichly mlýnské stroje a firma Goodmills se rozhodla opustit Pardubice. Budovy z červených cihel od Josefa Gočára byly na prodej. V opuštěném areálu po domluvě s majitelem uspořádal pardubický spolek Offcity a Divadlo 29 prohlídky a hned dva festivaly. Město tehdy areál koupit nechtělo.

Manželé Smetanovi kupují mlýny

V roce 2016 přišel soukromý investor. Nový majitel architekt Lukáš Smetana dal areálu jasný směr. Na prohlídku tenkrát přijel s manželkou vlakem a ze začátku ho nikdo moc nebral vážně.

Nakonec mlýny za 22 milionů od firmy Goodmills odkoupil, s celou rodinou se následně přistěhoval do Pardubic a začal plánovat, jak se stavbou od Josefa Gočára i s celým areálem naloží. „Chtěli bychom do roku 2023 zrekonstruovat celý tento areál,“ řekl tehdy.

Manželé Mariana a Lukáš Smetanovi koupili pardubické Automatické mlýny v roce 2016 a mají s nimi velké plány

Gočárova galerie

Hlavní dominantou celého areálu, kde se více než sto let mlela mouka, je budova z červených cihel od Josefa Gočára. Tam se teď z pardubického zámku přestěhovala krajská Východočeská galerie. Pod novým jménem - Gočárova galerie - tak začala její nová etapa v objektu, který je už od roku 2014 národní kulturní památkou.

Přízemí a první patro nabídne návštěvníkům zázemí a bude volně přístupné. Lidé se tam můžou rozhodnout, jestli zůstanou a půjdou se podívat do výstavního prostoru. Galerie ale stále připomíná, že se tam mlela mouka. Například v jednom výstavním prostoru, který je vytvořený z obilného sila objevíte lustr ze skleněných trubek, kterými dříve proudilo obilí.

Betonový kolos s rezavým pláštěm

Úplně nová budova vznikla na místě bývalého skladu mouky. Je z probarveného betonu a částečně také z červených cihel. Svůj domov tam našla městská galerie GAMPA a vzdělávací centrum SFÉRA. V bývalém průmyslovém areálu ho postavilo město na pozemku, který koupilo v roce 2017 od majitele mlýnů Lukáše Smetany.

V areálu tak vznikla nová šestipatrová budova. Do přízemí se ze zámeckého Příhrádku přestěhovala GAMPA. Využívat bude výstavní prostor ve tvaru L o rozměrech 400 m². Jeho hlavním poznávacím znamením bude červená cihla. Ta je totiž dominantním prvkem celého prostoru. Galeristé si s tím budou muset poradit.

Netradiční plechová fasáda polytechnických dílen. Okna se dají zatemnit venkovními roletami

Futuristická budova ale nebude sloužit jenom galerii, ta se nachází pouze v přízemí. V dalších patrech vzniklo vzdělávací centrum Sféra neboli Centrální polytechnické dílny. K dispozici budou řemeslné dílny, učebny pro chemii, ústředním prostorem vzdělávacího zařízení bude pak moderní sál s interaktivním modelem planety Země.

Pardubické Automatické mlýny se tak po deseti letech spánku znova nadechnou. Z cihlového skvostu architekta Josefa Gočára se stane kulturní a vzdělávací centrum.

Ve čtvrtek 21. září vysíláme z Automatických mlýnů celé dopoledne. Poslouchejte živě a projděte si s Jitkou Slezákovou, Mirkem Hrubanem a jejich hosty celý ještě neotevřený areál.

autoři: Naďa Kubínková , pta
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.