Sežrané lesy. Kůrovcová kalamita svírá Pardubický kraj

Úzká silnička z Nasavrk na Horní Bradlo vede hustým lesem. Projet se dá těžko. Lemují ji hradby vyskládaných kmenů a cestu blokují stroje. Les postupně mizí. Zůstávají paseky a přibývají další a další.

Revírník Jaroslav Časar z nasavrcké lesní zprávy si bere do ruky oranžový sprej. První značka na kmen, druhá, třetí, čtvrtá…  „Brouk je uvnitř, v kůře je málo děr, jen vletové. To znamená, že zůstal ve dřevě. Musíme ho dostat z lesa, dokud není aktivní,“ vysvětluje lesník.  Za běžných podmínek si strom s parazitem dokáže poradit. Utopí ho ve smůle. Jenže k tomu potřebuje vodu, kterou nemá. Výsledek je kalamita, kterou nikdo nepamatuje.

Na les nedaleko Nasavrk je smutný pohled|foto: Honza Ptáček

Milan Morch obléká zelený stejnokroj třicet let. „Nedá se to k ničemu přirovnat. Možná se to trochu blíží k tomu, co dokázala větrná smršť Ivan v roce 2008,“ vzpomíná. Tehdy tornádo sfouklo nejen chrudimskou rozhlednu Báru, ale lámalo stromy jako sirky. Na zemi zůstalo 360 tisíc kubíků dřeva. Účet za letošní rok na Nasavrcku je 150 tisíc. Třikrát víc, než obvykle.

Od Svitav po Přelouč

Nasavrky nejsou jediné. Na seznamu míst ohrožených kůrovcem bylo v srpnu šest oblastí kolem Moravské Třebové a Svitav. Teď je kolonek přes dvě stě. Jsou tam katastry u Hlinska, Seče, Chrudimi, Ronova nad Doubravou nebo Třemošnice. Na Přeloučsku zase kůrovec devastuje borovicové lesy.

Je to nekonečný boj. „Dřív si vybíral nemocné a suché stromy. Jenže teď jsou oslabené prakticky všechny. Označíme sto stromů, harvestor je udělá a druhý den je na stejném místě dalších třicet,“ popisuje svoji zkušenost revírník Jaroslav Časar.

Lesník Milan Morch ukazuje "cestičky" kůrovce|foto: Honza Ptáček

V kalamitních zónách stát vyhlásil volnější pravidla. Na zalesnění holin mají vlastníci víc času a můžou použít i jiné sazenice, než z příbuzných oblastí. Pardubický kraj zase nabízí dotace majitelům menších lesů do padesáti hektarů. Peníze je mají motivovat v odklízení kůrovcového dřeva, kterého je tolik, že o něj nikdo nestojí. Kraj má na to v rozpočtu na příští rok 30 milionů.

Lesy budou listnatější

Podle lesnického experta Aleše Erbra má smysl zachraňovat jen to, co se ještě zachránit dá. Částečné řešení je podle něj urychlená přestavba lesa. „To znamená změna druhového složení  a výškového rozložení porostu. V novém zakládání lesů by měly dostat šanci přípravné dřeviny, jako bříza nebo osika. Po nich se dostane nahoru zase třeba právě smrk,“ vysvětluje Erber.

A podobné to bude i kolem Nasavrk. Hvozdy mohutných smrků vysázených před sto lety končí. Po kalamitě bude les pestřejší a listnatější. Než ale vykácené plochy budou zase vypadat trochu jako les, potrvá to minimálně jednu generaci.