Do deseti let budou české nížiny bez smrků. Jsme připraveni?

Smrky napadené kůrovcem se musí včas vytěžit, jinak je jejich dřevo nepoužitelné.  A jak vypadá smrk napadený kůrovcem?

• Zelené jehličí na zemi. To už je špatně, i když na samotném stromě ještě není nic vidět
• Smrk má u pařezu drtinky, které vznikají požerem kůrovce
• Za kůrou jsou drtinky, které se drolí, vypadají jako skořice nebo mouka
• Po kůrovci vznikají závrty, kdy hmyz navrtá strom, připraví snubní chodbičku, samička tam naklade vajíčka, vylíhnou se larvy a pokračují v požeru lýka ve smrku

„Je potřeba vytěžit smrky ve fázi, kdy je brouk ještě uvnitř. Pokud už stromy kůru nemají, je na vytěžení pozdě. Ani v zimě si brouk nedá pokoj. Pokud bude chladná jako ty předešlé, bude kůrovec ještě v prosinci v plné kondici,“ myslí si Pavel Křepelka a pokračuje:

„Pokud se zásadně nezmění klima, do deseti let smrky v polohách do šesti set metrů nenajdeme. Kůrovec je zlikviduje. Nezbude, než nabídnout lesu jinou druhovou skladbu. Například listnáče zadržují vodu v krajině. Je to meliorační dřevina, která se na holinách vysazuje.“

Podle hajného diecézních lesů Hradec Králové Jana Svobody je vhodnou dřevinou i jedle. Ale jen v místech, kde je více vody.

Na nižších místech v revíru své opodstatnění má. „Naše vize je využít přírodu, podpořit přirozenou obnovu dřevin, které chceme pěstovat dál. Bohužel nám kůrovci vytvořili holé plochy, kde musíme vysazovat stromy uměle,“ vysvětluje hajný Jan Svoboda.

Přežije dřevařský průmysl?

Už Marie Terezie věděla, že smrky jako rychle rostoucí dřevina budou dobrým zdrojem peněz. Proto je u nás nechala vysadit. Dnes by se asi divila. Co tedy bude s těžbou dřeva?

„Dřevařský  průmysl bude strádat. Dnes je přetlak dřeva takový, že jeho ceny padají rapidně dolů. Také zájem o lesní práce je obrovský. Ale až se stromy napadené kůrovcem dotěží, bude smrku tak málo, že ceny porostou hodně nahoru. Tam, kde se smrk udrží, bude naopak razantní nárůst ceny smrkové kulatiny,“ myslí si Pavel Křepelka.

Harvestor  – velký pomocník při těžbě

Smrky napadené kůrovcem jsou vyznačené tečkou. Když je plocha větší, značí se červenou čárkou. Ta označuje hranici, kterou se vytěží všechny stromy a zůstane po nich holina. Jedním z největších pomocníků lesních dělníků je harvestor. Jeho název je odvozený od slova sklizeň.

„Harvestor umí strom podříznout, položit ho do správného směru, odkornit, odvětvit, nařezat správnou délku. Počítač délky následně změří a vše uloží. Operátor a zároveň řidič v jedné osobě v danou chvíli přesně ví, kolik udělal práce, kolik má výřezů. Je to velký pokrok proti ruční těžbě,“ pochvaluje si Křepelka.

Startovací cena nového probírkového harvestoru je kolem šesti milionů. Velké stroje se mohou pohybovat až do dvaceti milionů. Díky tomuto stroji se podaří vytěžit za den od dvaceti kubíků až po sedmdesát kubíků.

Chlap s motorovou pilou zachraňuje modráska

Modrásek bahenní, to je to vzácný motýl. K jeho vyhubení dochází proto, že se špatně hospodaří na loukách. Larva tohoto motýla se vyvíjí v mraveništi a nízkou sečí se mravenci bohužel likvidují. Tím pádem se nezachová ani modrásek. Řešením je správná výška seče a dodržování termínů seče. Pavel Křepelka  ve spolupráci s ochranou životního prostředí Pardubického kraje realizuje i tuto bohulibou činnost. Můžete ho tedy potkat v lese s motorovou pilou nebo na louce s kosou.