Skoro za vším v Pardubicích hledej Krause

„Pro astronomy je Artur Kraus především prvním popularizátorem astronomie u nás. Otevřel ji široké veřejnosti. Do té doby se držela pěkně pod pokličkou, odborníci se jí kochali ve svých hvězdárnách. Kraus se inspiroval ve Francii, kde už program lidových hvězdáren běžel. U nás ji založil jako úplně první v roce 1912 v Pardubicích, vstupné se tam nevybíralo.“

Už tehdy vydával něco na způsob dnešních tiskových zpráv. Pravidelně na ně míval až dva tisíce dopisovatelů, kteří reagovali na pobídky k pozorování. Vznikla mu tak ohromná databáze pravidelných korespondentů.

Věda v ulicích – už v sobotu!

Na sobotu se v Pardubicích od 10 do 18 hodin chystá akce Věda v ulicích. V tomto městě vznikl v Krausových dobách první odborný program, který se zabýval pozorováním Slunce. Organizátoři teď vyšlou do ulic pozorovatele s dalekohledy: „Budeme sledovat naši nejbližší hvězdu a připomínat si unikátní program. Přístroje jsou dnešní, ty dobové se příliš nedochovaly. Jediný takový mají v Úpici-dodnes slouží svému účelu,“ říká Komárek.

V den výročí narození Artura Krause (2. srpna) by měla být zpřístupněná jeho hrobka, v září pak proběhne Noc vědců.

Pro samé koníčky nedošel k oltáři

Kraus byl kromě astronomie také průkopníkem aviatiky nebo sportu: „Záměr měl ohromně široký. Zasloužil se třeba jako velký sponzor i o to, že v Pardubicích stojí divadlo. Ale jestli něco šidil, tak ženy. Kvůli koníčkům se nestačil oženit.“

Podle Komárka osobnosti Krausova typu přispívají ke kultuře národa a mají podíl na tom, čím jsme. Někdo připodobňuje osobnost barona Artura Krause k Járovi Cimrmanovi. Komárek by se k tomu úplně nepřikláněl: „Artur Kraus byl velmi činný – průkopník v mnoha oborech. Tím pádem býval občas nepochopený. Můžeme si ho tedy spojovat s cimrmanstvím, ale té historické postavě takové spojení s fiktivní velmi ubližuje. Oproti Cimrmanovi navíc nešel slepými cestami...“