Slavní nemají Slavín jenom na Vyšehradě. I pardubičtí pátrají po předcích
Ta inspirace je jasná. Vychází ze společného místa posledního odpočinku významných osobností v Praze. Lokální obdoba Slavína se už pár let rodí v Pardubicích. Jedním z cílů je taky to, aby hroby zůstaly v důstojné podobě.
„Autorem projektu byl už před lety pan Josef Janiš. Navazujeme na jeho myšlenku. O asi šedesáti osobnostech víme, kde jsou pohřbené a čím byly pro Pardubice významné. Bohužel v minulosti třeba zanikl hrob fotografa Josefa Pírky. Ale i ten pan Janiš vyfotografoval, když existoval. Víme tedy, jak vypadal. Podobně na tom byly i další. Ještě před rokem byla cedulka ke zrušení na hrobu dramatika a advokáta Karla Krpaty anebo čestného občana Hynka Boukala. Naštěstí to vypadá, že se je podařilo zachránit,“ doufá Jan Řeháček z Klubu přátel Pardubicka.
Za velkými postavami s chytrým telefonem
Zdálo by se, že Pardubický Slavín bude zajímavý hlavně pro starší generaci. Ale i ta mladší si v něm najde své. „Dostáváme ohlasy třeba od studentů, kteří shánějí podklady pro své ročníkové práce. Chodí na naše webové stránky o tomto projektu a hledají informace.“
Navíc se podle Řeháčka na pardubických hřbitovech postupně objevují informační tabule a na nich takzvané QR kódy. „Když si je načtete, dostanete se na webovou stránku věnovanou dané osobnosti, která vám umožní nechat se navigovat k jejímu hrobu. Chtěli bychom to dál propracovat, aby existovala jakási aplikace. Uměla by navigovat i k dalším památkám spojeným s tím člověkem. Rádi bychom tedy od hřbitovů přešli k dalším místům.“
A které osobnosti patří do tohoto projektu? „Zařazujeme tam třeba představitele města, umělce a třeba i lidi, kteří významem přesahují Pardubice a okolí. O některých osobnostech kvůli ochraně osobních údajů nevíme, kde jsou pohřbené. Často po těch místech posledního odpočinku pátráme. Dostáváme informace od veřejnosti, ale těžko říct, jestli se povede najít úplně všechny.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
