Sněhové vločky z Pardubic na stáži ve Štrasburku. „Zajímavé, ale europoslankyně z nás nebudou“
Jak opravdu funguje Evropský parlament? Právě to poznali studenti z Gymnázia, Pardubice, Dašická 1083.
„Byla to dlouhá cesta. Projekt byl vypsaný institucí Euroscola. Do něj se naši žáci přihlásili. Celý rok pracovali na tématu misinformací a dezinformací. Přibližovali ho mateřským i základním školám, prezentovali ho na sociálních sítích. My jsme působili jako mentoři a čekali jsme, jak dopadneme. Při vyhodnocení projektu jsme se umístili mezi prvními pěti školami v Česku. Na základě toho jsme získali možnost zúčastnit se workshopu v Evropském parlamentu ve Štrasburku,“ vysvětluje učitelka angličtiny Markéta Moore.
Prostředí bralo dech
Když studenti poprvé viděli samotnou budovu, uchvátila je její modernost. „Skleněná budova byla velmi monumentální se znaky elegance. Procházeli jsme chodbami, kudy chodí lidé, kteří rozhodují o tom, co se děje v Evropě. Jejich rozhodnutí ovlivňují další miliony obyvatel. Bylo to velmi kouzelné,“ přiblížila Adéla Buršíková.
„Náš den v Evropském parlamentu započal bezpečnostní kontrolou. Pak pro nás připravili i snídani, kde jsme mohli ochutnat typické francouzské pečivo a mnoho dalšího. Následně kolem 10. hodiny začal dopolední program. Během něj jsme mohli pokládat otázky první vicepředsedkyni EP i jeho vedoucí mluvčí. Po obědě následoval odpolední blok workshopu, kde jsme si vyzkoušeli být na pár hodin poslanci. Diskutovali jsme s našimi vrstevníky. Mluvili jsme o různých politických a ekonomických záležitostech,“ řekla Adéla Němcová.
Přesto ani jedna z nich netouží v budoucnu po mandátu europoslankyně: „Já osobně asi ne. Mě to nějak nechytlo, i když to bylo zajímavé. Držela bych to na té lokální úrovni, ale máme ve třídě spoustu šikovných holek a kluků, kterým by to určitě šlo.“
Velká škola
Učitelku nejvíc nadchla aktivita, odvaha žáků. „Když jste v tom velkém jednacím sále, kde máte tisíc lidí a před vámi jsou takové persony, které s vámi diskutují, tak vystoupit před takovýmto plénem, je opravdu velmi složité. Navíc komunikujete v cizím jazyce, nejvíc v angličtině, ale střídají se i němčina a francouzština. Všichni, kdo tam sedí, tak jsou naprosto brilantní v prezentaci, komunikaci. Naši žáci mluvili na odborné téma v cizím jazyce, hlásili se i hodinu, než je moderátor vyvolal a udrželi pozornost. Způsob, jakým představili Gymnázium Dašická, byl neskutečný. Byla jsem skoro až dojatá. Vlastně je to i taková vizitka České republiky. Moc hezky se mi na to dívalo.“
A taky si upravila názor na dnešní mládež: „Generaci Z říkáme sněhové vločky, protože se tak trochu roztává při sebemenších problémech, ale tady to bylo úplně jinak. Byl tam vidět ze všech stran ohromný zájem o politické a světové dění. Chtěli porozumět informacím, umět si z nich vybrat, vyjádřit se k nim. Myslela jsem si, že mladá generace o nic takového zájem nemá. Viděla jsem úplný opak. Právě jí budeme svěřovat do rukou další dění a myslím si, že bude v dobrých rukou. Nemáme se čeho bát.“
Měly školačky trému během debaty? Doporučily by stáž? A čím je zajímavé studium na „Dašáku“? Poslechněte si celý rozhovor
Související
-
Náctiletí europoslanci inspirují skutečné politiky. Scházejí...
Mladí lidé mají zájem o dění kolem sebe. Důkazem může být Evropský parlament mládeže. Při jeho setkáních se řeší různé aktuální problémy. Výsledky zajímají třeba i ...
-
Studenti si založili krajský sněm. Chtějí mluvit do politiky
Mohlo by se zdát, že mladé lidi běžná politika úplně netáhne. Tenhle mýtus se snaží vyvrátit zakladatelé krajských sněmů. Jeden takový právě vzniká i v Pardubickém kraji.
-
Pardubický maturant hledá sponzora zámořského studia. Vyvinul letoun s pulzačním motorem
Aktivní a ambiciózní. Tak by se dal popsat student Gymnázia Dašická Zdeno Sekerák. Jednou by chtěl být strojní inženýr, případně byznysmen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.