„Stoletý“ Bohumil Hrabal nikdy nechtěl být slavný

28. březen 2014

Ještě v 80. letech se Bohumil Hrabal budil hrůzou, když se mu zdálo o škole. Sté výročí narození legendárního spisovatele originálně připomněl Radek Hybšman, student oboru jazyková a literární kultura na Univerzitě Hradec Králové a autor výstavy o něm.

„Nejenom dnešek je ten významný den. Já tou Hrabalovou stovkou žiju asi rok a půl – někdy od podzimu 2012. Tehdy vyvstala myšlenka mé bakalářské práce, tedy zaměření na výstavu a Bohumila Hrabala. Už delší dobu mám krédo, že připomínám události a osoby zapsané do českých dějin nebo do české kultury. Bakalářská práce by neměla zůstat pouze na papíře, ale měla by být viděná,“ řekl v rozhovoru s moderátorem Jakubem Malým. Jak zjistil, mnozí lidé mají Hrabala v paměti jako „starýho dědka s pivem“. Ale v mládí býval podle Hybšmana pohledným švihákem, i když působil jako „vysloužilý fotbalový internacionál“.

Studijní výsledky neměl Hrabal příliš dobré, často propadal. Školní docházka pro něj byla utrpením. Přesto vystudoval právnickou školu, ale právní praxí se nikdy neživil. Známou osobností se stal až daleko po padesátce svého věku. Do té doby působil v různých profesích. Z těchto zkušeností čerpal v knižní tvorbě.

Nikdy netoužil po slávě, zůstával skromný. Na druhou stranu v době samizdatu měl zákaz publikování a psal tehdejšímu ministrovi kultury. Uváděl, že dostává ohlasy a cítí zájem o svá díla i v zahraničí.

Psal stylem „průtrž mračen“. Postavil si stroj tak, aby neviděl, co píše. Usedl ke stroji a chrlil stránky.

Hrabalovy texty převedl do filmové podoby zejména režisér Jiří Menzel. V roce 1968 dokonce snímek „Ostře sledované vlaky“ získal Oscara. „Myslím si, že Menzel dokázal filmům dát zajímavou podobu, která nenudí. Postřižiny těžily i ze skvělého hereckého obsazení. Všechno jde ruku v ruce. Menzel sám říkal, že považoval Hrabalova díla za to nejlepší, co v tu dobu bylo. Dokonce si během četby ihned vybavoval případné záběry,“ uvedl Hybšman.

Konec Hrabalova života se nesl v heslech „hospoda-Kersko-hospoda“. Kromě toho se věnoval svému dalšímu koníčku, který představovaly kočky.

Výstava o něm byla v únoru v královéhradecké Studijní a vědecké knihovně. Pokračuje na základní škole Habrmanova v Hradci Králové. Právě teď se domlouvá turné po knihovnách na východě Čech – Nový Bydžov, Jaroměř nebo Třebechovice pod Orebem. V květnu zamíří expozice do Černilova.

autor: MAL
Spustit audio