Teklo do ní a neměla dalekohled. Dnešní pardubická hvězdárna slaví třicítku
Baron Artur Kraus byl opravdový všeuměl. Kromě jiného se věnoval astronomii. V Pardubicích na třídě Míru založil vůbec první českou lidovou hvězdárnu. Ta současná na ni navazuje a baronovo jméno si vetkla do názvu.
Psal se 31. březen 1992. Na otevření observatoře osobně dorazil i vědec Jiří Grygar. Velký podíl na jejím vybudování měl Bohumil Ruprecht: „Vědělo se o mně, že ve Stradouni stavím soukromou hvězdárnu. Proto jsem to i v Pardubicích měl technicky dotáhnout do konce. Protože zatékalo do kopule, tak se musel naprojektovat takový vrchlík. Ohledně dalekohledu jsem musel rozhodit sítě u brusičů astronomické optiky a výrobců dalekohledů,“ vzpomíná.
Jak se bude slavit?
Kulatiny si hvězdárna připomene 18. března. „Chceme pozvat osobnosti, které byly u zrodu. Třeba za výrobou prvního i druhého dalekohledu stála rodinná firma Jiřího Drbohlava. Připravíme přednášku našeho hosta i tematickou fotografickou výstavu, která zmapuje vývoj v čase. Určitě bude taky mimořádné pozorování pro veřejnost. Ještě máme v plánu jedno kosmické překvapení,“ říká vedoucí hvězdárny Petr Komárek.
K vidění by měla být taky kniha Bohumila Ruprechta. „Dal jsem ji dohromady proto, aby po mně něco zůstalo a abych ji nabídnul začínajícím astronomům. Můžou se podívat, jak se astronomie dá dělat.“
Říjnové zatmění a prosincová vzácnost
Taky v roce 2022 nabídne obloha mnohé. Lednové maximum meteorického roje Kvadrantid překryla masivní oblačnost s deštěm. „Meteory z roje jsou většinou vidět jeden nebo dva dny před maximem i po něm. Kdyby se rozjasnilo, tak je ještě můžeme spatřit. Na zimní obloze je zároveň možné sledovat souhvězdí šestiúhelníku. Jde o jasné hvězdy a mlhoviny,“ popisuje Komárek.
Pozornost 25. října poutá částečné zatmění Slunce. V Pardubicích by měl být sluneční disk zakrytý ze 43 procent. „Pokud bude jasno, objeví se takový krásný úsměv, ukousnuté Slunce.“
A v prosinci Měsíc podle Komárka zakryje planetu Mars, která bude v tu dobu na opačné straně než Slunce. „Na obloze ji uvidíme nejvýš, jak jenom to jde. Bude to taková dvojitá dávka úkazu, která nenastává každý rok.“
Přehled astronomického roku 2022
- Leden – meteorický roj Kvadrantidy
- Únor – seskupení planet Venuše, Merkur a Mars na ranní obloze; později se přidá Měsíc
- Březen – Zvířetníkové světlo
- Duben - meteorický roj Lyridy
- Květen – velká konjunkce Jupiteru a Venuše (znovu až 2032)
- Červen – noční svítící oblaka a pět planet ve velké konjunkci
- Červenec – největší úplněk roku (13. 7.)
- Srpen – Slzy svatého Vavřince, meteorický roj Perseidy
- Září – pohledy na Mléčnou dráhu doplní Jupiter a Saturn
- Říjen – částečné zatmění Slunce (25. 10.)
- Listopad - meteorický roj Tauridy
- Prosinec – Mars v opozici se Sluncem a zakrytý Měsícem + meteorický roj Geminidy
Související
-
Astronom Grygar: V životě mě nenapadlo, že bych se chtěl podívat do vesmíru
Doktor Jiří Grygar je autorem mnoha televizních a rozhlasových pořadů, knih i přednášek. Třeba o astronomických objevech minulého roku.
-
Vesmírné odpadky mě nadzvedávají ze židle, zlobí se astronom Suchan
Astronom Pavel Suchan se věnuje astronomii od dětství. Dlouho působil na petřínské hvězdárně, dnes je tiskovým mluvčím astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
