Teklo do ní a neměla dalekohled. Dnešní pardubická hvězdárna slaví třicítku
Baron Artur Kraus byl opravdový všeuměl. Kromě jiného se věnoval astronomii. V Pardubicích na třídě Míru založil vůbec první českou lidovou hvězdárnu. Ta současná na ni navazuje a baronovo jméno si vetkla do názvu.
Psal se 31. březen 1992. Na otevření observatoře osobně dorazil i vědec Jiří Grygar. Velký podíl na jejím vybudování měl Bohumil Ruprecht: „Vědělo se o mně, že ve Stradouni stavím soukromou hvězdárnu. Proto jsem to i v Pardubicích měl technicky dotáhnout do konce. Protože zatékalo do kopule, tak se musel naprojektovat takový vrchlík. Ohledně dalekohledu jsem musel rozhodit sítě u brusičů astronomické optiky a výrobců dalekohledů,“ vzpomíná.
Jak se bude slavit?
Kulatiny si hvězdárna připomene 18. března. „Chceme pozvat osobnosti, které byly u zrodu. Třeba za výrobou prvního i druhého dalekohledu stála rodinná firma Jiřího Drbohlava. Připravíme přednášku našeho hosta i tematickou fotografickou výstavu, která zmapuje vývoj v čase. Určitě bude taky mimořádné pozorování pro veřejnost. Ještě máme v plánu jedno kosmické překvapení,“ říká vedoucí hvězdárny Petr Komárek.
K vidění by měla být taky kniha Bohumila Ruprechta. „Dal jsem ji dohromady proto, aby po mně něco zůstalo a abych ji nabídnul začínajícím astronomům. Můžou se podívat, jak se astronomie dá dělat.“
Říjnové zatmění a prosincová vzácnost
Taky v roce 2022 nabídne obloha mnohé. Lednové maximum meteorického roje Kvadrantid překryla masivní oblačnost s deštěm. „Meteory z roje jsou většinou vidět jeden nebo dva dny před maximem i po něm. Kdyby se rozjasnilo, tak je ještě můžeme spatřit. Na zimní obloze je zároveň možné sledovat souhvězdí šestiúhelníku. Jde o jasné hvězdy a mlhoviny,“ popisuje Komárek.
Pozornost 25. října poutá částečné zatmění Slunce. V Pardubicích by měl být sluneční disk zakrytý ze 43 procent. „Pokud bude jasno, objeví se takový krásný úsměv, ukousnuté Slunce.“
A v prosinci Měsíc podle Komárka zakryje planetu Mars, která bude v tu dobu na opačné straně než Slunce. „Na obloze ji uvidíme nejvýš, jak jenom to jde. Bude to taková dvojitá dávka úkazu, která nenastává každý rok.“
Přehled astronomického roku 2022
- Leden – meteorický roj Kvadrantidy
- Únor – seskupení planet Venuše, Merkur a Mars na ranní obloze; později se přidá Měsíc
- Březen – Zvířetníkové světlo
- Duben - meteorický roj Lyridy
- Květen – velká konjunkce Jupiteru a Venuše (znovu až 2032)
- Červen – noční svítící oblaka a pět planet ve velké konjunkci
- Červenec – největší úplněk roku (13. 7.)
- Srpen – Slzy svatého Vavřince, meteorický roj Perseidy
- Září – pohledy na Mléčnou dráhu doplní Jupiter a Saturn
- Říjen – částečné zatmění Slunce (25. 10.)
- Listopad - meteorický roj Tauridy
- Prosinec – Mars v opozici se Sluncem a zakrytý Měsícem + meteorický roj Geminidy
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
