Teklo do ní a neměla dalekohled. Dnešní pardubická hvězdárna slaví třicítku

Psal se 31. březen 1992. Na otevření observatoře osobně dorazil i vědec Jiří Grygar. Velký podíl na jejím vybudování měl Bohumil Ruprecht: „Vědělo se o mně, že ve Stradouni stavím soukromou hvězdárnu. Proto jsem to i v Pardubicích měl technicky dotáhnout do konce. Protože zatékalo do kopule, tak se musel naprojektovat takový vrchlík. Ohledně dalekohledu jsem musel rozhodit sítě u brusičů astronomické optiky a výrobců dalekohledů,“ vzpomíná.

Jak se bude slavit?

Kulatiny si hvězdárna připomene 18. března. „Chceme pozvat osobnosti, které byly u zrodu. Třeba za výrobou prvního i druhého dalekohledu stála rodinná firma Jiřího Drbohlava. Připravíme přednášku našeho hosta i tematickou fotografickou výstavu, která zmapuje vývoj v čase. Určitě bude taky mimořádné pozorování pro veřejnost. Ještě máme v plánu jedno kosmické překvapení,“ říká vedoucí hvězdárny Petr Komárek.

Bohumil Ruprecht a astronom Petr Komárek|foto:Ilona Sovová, Český rozhlas

K vidění by měla být taky kniha Bohumila Ruprechta. „Dal jsem ji dohromady proto, aby po mně něco zůstalo a abych ji nabídnul začínajícím astronomům. Můžou se podívat, jak se astronomie dá dělat.“

Říjnové zatmění a prosincová vzácnost

Taky v roce 2022 nabídne obloha mnohé. Lednové maximum meteorického roje Kvadrantid překryla masivní oblačnost s deštěm. „Meteory z roje jsou většinou vidět jeden nebo dva dny před maximem i po něm. Kdyby se rozjasnilo, tak je ještě můžeme spatřit. Na zimní obloze je zároveň možné sledovat souhvězdí šestiúhelníku. Jde o jasné hvězdy a mlhoviny,“ popisuje Komárek.

Pozornost 25. října poutá částečné zatmění Slunce. V Pardubicích by měl být sluneční disk zakrytý ze 43 procent. „Pokud bude jasno, objeví se takový krásný úsměv, ukousnuté Slunce.“

Kopule Hvězdárny barona Artura Krause|foto:Petr Komárek

A v prosinci Měsíc podle Komárka zakryje planetu Mars, která bude v tu dobu na opačné straně než Slunce. „Na obloze ji uvidíme nejvýš, jak jenom to jde. Bude to taková dvojitá dávka úkazu, která nenastává každý rok.“

Přehled astronomického roku 2022

• Leden – meteorický roj Kvadrantidy
• Únor – seskupení planet Venuše, Merkur a Mars na ranní obloze; později se přidá Měsíc
• Březen – Zvířetníkové světlo
• Duben - meteorický roj Lyridy
• Květen – velká konjunkce Jupiteru a Venuše (znovu až 2032)
• Červen – noční svítící oblaka a pět planet ve velké konjunkci
• Červenec – největší úplněk roku (13. 7.)
• Srpen – Slzy svatého Vavřince, meteorický roj Perseidy
• Září – pohledy na Mléčnou dráhu doplní Jupiter a Saturn
• Říjen – částečné zatmění Slunce (25. 10.)
• Listopad - meteorický roj Tauridy
• Prosinec – Mars v opozici se Sluncem a zakrytý Měsícem + meteorický roj Geminidy