Temné Sedmikrásky. V Národním parku Podyjí zažijete černočernou tmu. Oblasti tmavé oblohy jsou příslibem návratu ke kořenům
Když se den uloží k spánku a probudí se noc, pozemskou krajinu ovládne černočerná tma. Alespoň do nedávna tomu tak bylo. Bylo to ale dobře, nebo špatně? Posuďte sami. V České republice jsme temnou noc, takovou, jakou znali naši předkové, v podstatě vymýtili. Kvůli pouličním lampám, billboardům, ale i v domácnostech instalovaným svítilnám za šera uléháme, spíme a také se probouzíme.
Temné Sedmikrásky. V Národním parku Podyjí zažijete černočernou tmu. Oblasti tmavé oblohy České republiky jsou spíš astronomickými rezervacemi
Podařilo se nám dodatečně přisvětlit přechody, na již tak dostatečně osvětlených ulicích, výkonné reflektory na sportovištích nám umožnily pobíhat za míčem i o půlnoci a na parkovišti před velemarkety zaparkujeme i ve tři hodiny ráno.
Plaveme v moři viditelných fotonů
Tma byla v našem světě téměř vymýcena. Díky bezmezné instalaci světelných zdrojů poklesla noční zločinnost i řádění vandalů, můžeme se procházet v romanticky nasvětlených parcích, obdivovat památky v krajině zviditelněné kužely silných reflektorů, zmizel obtěžující hmyz, a pokud nestáhneme bytelné žaluzie, nemusíme dokonce svítit ani doma. Prosakující umělá zář umožňuje často chodit po pokoji, aniž bychom museli hmatat po vypínači stolní lampy.
Světelné znečištění je výdobytkem moderní doby. Naštěstí stále ještě existují ostrůvky přirozené tmy – místa, kde se v noci na nebi hvězdy třpytí v celé své majestátní slávě. Mezi nimi se pak klikatí pás Mléčné dráhy, prolétající padajících hvězdy, strnulé skvrnky objektů vzdáleného vesmíru a křehké zodiakální světlo vznikající rozptylem sluneční záře na drobných prachových částicích v oblasti mezi Marsem a Jupiterem.
Nad Brnem se skrz filtr z uměle generovaných fotonů viditelného světla prodere jen několik stovek nejnápadnějších hvězd, když se ale vydáte někam dál, kde hradba umělého světla zeslábne, zahlédneme jich i na dva tisíce! Kdeže jsou v České republice taková místa?
Jedním z takových je beskydská oblast tmavé oblohy ležící na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. V nadmořské výšce kolem tisíce metrů, daleko od průmyslových aglomerací, můžete spatřit Mléčnou dráhu tak, jak ji malovali staří kartografové – jako světelný pás rozdělující nebeskou klenbu.
Další vzácnou lokalitou je Manětínská oblast tmavé oblohy na západě Čech, v krajině zalesněných kopců a hlubokých údolí, kde se v noci hvězdy odrážejí na hladinách poklidných rybníků. Podobně kouzelné jsou Jizerské hory, v jejichž srdci už v roce 2009 vznikla první přeshraniční oblast tmavé oblohy na světě! Astronomové spolu s lesáky a ochranáři přírody zde pořádají noční pozorování, která otevírají oči k obloze a mysl k tématu udržitelného svícení.
Romantickým, a přitom vědecky cenným útočištěm noční tmy, je také kraj České Kanady na pomezí Vysočiny a jižních Čech. Zdejší řídké osídlení, husté lesy a zvlněný terén poskytují podmínky, v nichž se hvězdy stávají opět orientačními body v noční krajině.
Pokud toužíte po opravdové tmě, vydejte se do Jeseníků – v okolí Pradědu, Vysoké hole či zapomenutých koutů Rychlebských hor. V krajině ticha, chráněné horskými štíty a lesy, pořád ještě vládne temnota navozující téměř posvátnou hrůzu – a každé zažehnutí čelovky se zde stává nepříjemným narušením vesmírného koncertu.
I když oficiálně není vyhlášena jako oblast tmavé oblohy, mezi nejtmavší místa v České republice patří i nebe nad obcí Čížov v Národním parku Podyjí. Zejména pak úsek mezi Čížovem, Hardeggem a Znojemskou přehradou. Úrovně jasu oblohy se zde pohybuje hluboko pod průměrem České republiky, takže pokud hledáte místo, kde zažít tmu jako kdysi – bez rušivých světel, s tichou krajinou a hvězdným nebem nad hlavou – je Podyjí jedním z nejlepších tipů, které může Česko nabídnout.
Fakta o světle a tmě
Přirozené střídání světla a skutečné tmy během 24 hodin seřídilo naše vnitřní biologické hodiny, které řídí imunitní systém a metabolismus tak, aby byl organismus aktivní v průběhu dne, kdy je to potřeba, a v noci odpočíval. Regenerace organismu není závislá jenom na spánku. Když jsme v noci ve tmě vzhůru, je na tom naše tělo i mysl ráno výrazně lépe, než když bdíme na světle. Není divu, že nadměrné množství světla v nesprávnou dobu způsobuje nejrůznější problémy. Podobné důsledky má přitom na všechny živé organismy.
Víte, že…
- Nejrůznější studie ukazují, že šedesát procent Evropanů a osmdesát procent Severoameričanů ze svého domova nikdy nezahlédne Mléčnou dráhu. Když připočítáme čínská nebo indická města, stejně jako další světové aglomerace, půjde o třetinu lidské populace. Situace se přitom stále zhoršuje.
- Co je to oblast tmavé oblohy? Oblast tmavé oblohy, park tmavé oblohy nebo rezervace tmavé oblohy je území s nízkou úrovní světelného znečištění. Umožňuje relativně nerušené pozorování noční oblohy, klade důraz na ochranu noční přírody a podstatná je i úloha informování veřejnosti o problematice světelného znečištění. Pro vznik oblastí ale neexistují mezinárodní normy a každý stát si vytváří vlastní.
- V České republice jsou tři oficiální oblasti tmavé oblohy (beskydská, jizerská, manětínská) a několik neoficiálních (Jeseníky, Podyjí, Šumava).
- Existuje několik druhů rostlin a živočichů, které v noci svítí. Nejznámější jsou samozřejmě světlušky, drobní brouci ze skupiny střevlíkovitých. Nejaktivnější jsou od konce června do začátku července, kolem desáté až jedenácté hodiny večerní, při teplém a vlhkém počasí. Jejich výskyt je indikátorem zdravého prostředí s minimálním světelným znečištěním.
Oblasti tmavé oblohy České republiky, jen minimálně ušpiněné umělým světlem, nejsou jen astronomickými rezervacemi. Jsou důkazem, že i v moderní době lze žít s respektem k přirozeným cyklům přírody. Jsou příslibem návratu ke kořenům, k nebi, které bylo kdysi naším kalendářem, kompasem i inspirací. A i když je světelný smog civilizační realitou, právě tato místa nám připomínají, že tma nemusí být strašidelná – může být nádherná.
Noční obloha je součástí přírodního dědictví, naznačuje nám, kde je naše místo ve vesmíru, inspirovala bezpočet umělců i milenců. Je křehkou okrasou, které bychom se neměli jen tak vzdávat. Samozřejmě není reálné vyčistit nebe od umělého světla. Měli bychom se ale snažit svítit jen tam, kam je potřeba, a v době, kdy je to potřeba. No a občas si připomenout, co jsme díky vyhnání tmy obětovali na oltář technologické vyspělosti – pocitu bezpečí a pohodlí.
KAM NA VÝLET
Národní park Podyjí
Národní park Podyjí, vyhlášený v roce 1991, je jediným národním parkem na Moravě, rozkládá se podél meandrující řeky Dyje tvořící hranici s Rakouskem mezi Znojmem a Vranovskou přehradou. Je známý svou mimořádně zachovalou přírodou s hlubokými říčními údolími, lesy, vinicemi i skalními útvary.
Atypické vysílání se konalo u informačního centra národního parku Podyjí, ze kterého si jeden z moderátorů odnesl hned šest klíšťat. Spolupracovali Pavel Müller a Pavel Suchan.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
