Z hvězdárny v Moravské Třebové, která připomíná vlaštovčí hnízdo, je krásně vidět Mléčná dráha

8. červen 2025

Hvězdárny jsou velké i malé. Nové i staré. Hojně navštěvované i zaměřené na individuální návštěvníky. Vzkvétající i čekající na znovuvzkříšení. Všechny jsou ale vedeny láskyplnými hvězdáři, kteří se nejen sami dívají do vesmírných dálek, ale doprovází i nezkušené hvězdoplavce na cestě oblohou. Mezi takové patří Hvězdárna Boleslava Tecla, která se skromně choulí na jihovýchodě Moravské Třebové, u pravého okraje výpadovky na Jevíčko.

Z hvězdárny v Moravské Třebové, která připomíná vlaštovčí hnízdo, je krásně vidět Mléčná dráha

Vypadá tak trochu jako poslepované vlaštovčí hnízdo. Aby taky ne, vždyť vznikala na počátku 70. let minulého století z přebytků stavby místní základní školy. Ostatně Boleslav Tecl (1928–1981), tamní pedagog, jí zasvětil celý svůj život.

Vše tehdy probíhalo v rámci takzvané akce „Z“, tedy zadarmo, zpravidla z toho, co dům dal. Hvězdárnu vlastníma rukama stavěli nejen dospělí, ale také sami žáci. Dle dobových fotografií díky nim vznikla ladná budova s proskleným portálem, přednáškovým sálkem a nezbytným zázemím.

Slavnostně byla otevřena v roce 1972, její rozkvět se však po pouhých deseti letech zastavil díky předčasné smrti zakladatele. A pak to z hvězdárnou šlo z kopce. Chvíli sloužila jako hudební zkušebna, následně byla devastovaná vandaly a atakována samotnou přírodou. Těsně před jejím definitivním zánikem přišla spása v podobně nadšených dobrovolníků, kteří ji vdechli nový život pod ochrannými křídly místního domu dětí a mládeže.

Jakkoli jsou na ni dodnes patrné šrámy, podstatné je, že její vesmírné srdce opět tluče. Středobodem moravskotřebovské hvězdárny je roztomilá pozorovatelna pod odsuvnou střechou, kterou doplňují dalekohledy běžně instalované na pozemku v přilehlém okolí. Ten největší má průměr objektivu 30 centimetrů! Jelikož jsou před desetitisícovým městem chráněny vzrostlými stromy, výhled na nebe je odtud pořád ještě náramný – prý je zde patrných tolik hvězd, až se v nich laik snadno ztratí. Mezi nimi se pak klene výrazná Mléčná dráha. Ne nadarmo místní hvězdáři mluví o tom, že vlastně provozují vesmírné hřiště.

Víte, že…

  • Hvězdárna Boleslava Tecla stojí na místě bývalého cvičiště německé armády. Během stavby se dokonce v okolí stále ještě nacházely zákopy a musel se likvidovat všudypřítomný ostnatý drát.

  • Na nádvoří gotického zámku v Moravské Třebové je pískovcový sloupek (připomíná řečnický pult) s pěticí svislých a jedněmi šikmými slunečními hodinami. Pocházejí z roku 1558, v průběhu 20. století byly značně poškozeny, takže je nahradila replika a originál je nyní chráněn v depozitáři.

  • Krátce po poledni 12. června 1963 spadl těsně vedle hrajícího se sedmiletého chlapce v zahrádce v Kerharticích, třicet kilometrů od Moravské Třebové, asi kilogramový kamenný meteorit. Je pravděpodobné, že v okolí leží několik dalších exemplářů. Jediný nalezený vzorek je nyní uložen v Národním muzeu v Praze.

Vůkol pole, louky a les – chce se říct, když se ve dne rozhlédnete kolem. Na dohled od pozorovatelny, kilometr jihovýchodním směrem, je rozhledna Pastýřka. Stojí zde již od počátku 20. století, avšak za třicetileté války prý Švédové právě odtud odstřelovali město. Západním směrem jsou patrné Hřebečovské kopce, které tvoří hranici mezi Moravou a Čechy. A směrem na sever – když najdete průhled mezi stromy – i Křížový vrch.

Jiří Dušek je ostřílený astronom, přitom ho spousta věcí dokáže mile překvapit

Jelikož okolí Moravské Třebové patří do takzvaných vnitřních Sudet, má řada místních názvů základ v němčině. Hvězdárna Boleslava Tecla se například nachází v místech, kterým se říká „Hamperk“, v překladu Pod hamrem. Proč zrovna podle kovářského stroje poháněného vodou, není zřejmé. V okolí totiž není ani studánka. Takže by se správně mělo říkat Nad hamrem.

KAM NA VÝLET

Měsíční krajina Hřebeč
Na kopci Hřebeč mezi Svitavami a Moravskou Třebovou se až do 90. let dvacátého století těžily jíly a žáruvzdorné lupky. Dnes zde zbyla halda šedé hlušiny rozbrázděné deštěm, která se nachází nedaleko stanice úzkokolejky Hřebeč-doly. Na první pohled připomíná měsíční krajinu.


Lanškroun
V Lanškrouně se narodil Jan Marek Marci (1595-1667), významný přírodovědec i lékař. Zabýval se studiem rázů pružných těles a lomu světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Mnohdy byl označován jako „pražský Hippokrates“, „český Galileo Galilei“ nebo „lanškrounský Archimedes“. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí s pomníkem. Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch Měsíce.


Litomyšl
Na věži staré radnice na Smetanově náměstí (původně z roku 1418) je k vidění litomyšlský loket, jenž sloužil trhovcům při odměřování látek, dále pak tabulka výšky vody při povodni roku 1781 a hlavně secesní orloj z roku 1907. Ten je vybaven 24hodinovým ukazatelem času, ekliptikou s dvanácti znameními zvěrokruhu a pohyblivými symboly Slunce a Měsíce. Na renesančním zámku v Litomyšli jsou zase dvoje krásné sluneční hodiny z roku 1737 (renovované v roce 1982). Aby toho nebylo málo, na ulici Havlíčková, v místech již neexistujícího rodného domku, stojí památník Zdeňka Kopala, jednoho z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století.

autoři: Jiří Dušek , Jiří Kokmotos

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.