Těžaři spouštějí v průmyslové zóně v Chvaleticích zkušební linku na těžbu manganu
Těžaři v těchto dnech testují ve chvaletické průmyslové zóně technologie na zpracování manganu. Jde o přípravu na budoucí těžbu
Chvaletická odkaliště po bývalé těžbě železnohorského pyritu jsou největším zdrojem manganu na území Evropské unie a mají potenciál nahradit až třetinu spotřeby manganu pro výrobu baterií na evropském trhu. Testovací linka v malém měřítku kopíruje navrženou technologii pro budoucí velký zpracovatelský závod.
Podle kanadské těžební společnosti a její dceřinné firmy Mangan Chvaletice si na ní chtějí odzkoušet postupy chemického zpracování suroviny, kterou budou získávat recyklací hlušiny ze starých hornických deponií.
Zatím by to mělo být v omezeném množství, linka by měla vyrobit 30 kg kovového manganu, nebo 100 kg síranu manganatého za jeden provozní den. Vedle otestování výrobního procesu poslouží zařízení také k produkci vzorků vysoce čistého manganu pro budoucí zákazníky. Těžaři už s výrobci baterií uzavřeli první kontrakty.
20 milionů tun manganu k mání
Firma očekává, že by povolení k otevření dobývacího prostoru mohla získat do roku 2025. Státní báňská správa ale zatím žádost o povolení k těžbě nedostala. Těžaři se musí napřed vypořádat s posouzením vlivu těžby na okolí a získat kladný posudek od MŽP.
Dřívější geologický průzkum odhalil, že v území o rozloze několika kilometrů čtverečních je v navážkách přes 20 milionů tun hlušiny bohaté na mangan. Vytěžený materiál (ročně přibližně milion tun) by měl proudit z dobývacího prostoru potrubím do budoucího velkého zpracovatelského závodu. Těžba je plánovaná na 25 let.
Těžební firma slibuje, že vytvoří v regionu 400 nových pracovních míst a zbaví oblast chvaletických odkališť starých ekologických zátěží, jsou tam těžkými kovy kontaminované spodní vody. Například městu Chvaletice těžba přinese i přímý ekonomický benefit za pronájem pozemků.
A peníze by měla přinést i do státního rozpočtu formou daní ze zisku a poplatků z těžby, za tunu vytěženého manganu si stát účtuje 2300 korun, roční těžba při tom bude 55 tisíc tun. Podle ministerstva obchodu a průmyslu je projekt klíčový i z hlediska snížení závislosti ČR na dovozu strategických surovin z jiných zemí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Izrael záměrně zabil pětici novinářů mířenou střelou. Pracovník televize měl být velitelem buňky Hamásu
-
‚Máslo‘ z vody a vzduchu. Americká firma vyrábí za podpory Billa Gatese tuk z uhlíku, který šetří ovzduší
-
Česko posílá na Oscary poprvé dokumentární film. O zlatou sošku zabojuje Ještě nejsem, kým chci být
-
Recept na dlouhověkost. Mají ho influenceři? Buněčný biolog radí dodržovat ‚svatou trojici‘