Tisíce obřích pytlů z nanovláken. Elektrárna Chvaletice instaluje nové prachové filtry

Ve chvaletické elektrárně budou největší látkové filtry v České republice. Cílem investice za víc než jednu miliardu korun je snížit množství emisí, které provoz vypouští do ovzduší. Letos chce společnost Severní energetická zmodernizovat dva ze čtyř bloků. I tak ale potřebuje pro další fungování získat výjimku z emisních limitů.

„Látkové filtry slouží k tomu, že zachycují tuhé znečišťující látky, nebo říkejme prachové částice, které jsou obsaženy ve spalinách. Budeme zachycovat v látkových filtrech řádově stovky tisíc tun tuhých znečišťujících látek,“ upřesňuje generální ředitel společnosti Václav Matys.

Kilometry nanovláken

Látkové filtry z nanovláken mají podle něj téměř stoprocentní účinnost. Novou technologii připodobňuje ke klasickému vysavači. „Funguje na principu obráceného vysavače. Ten nasává prach, zachycuje se v tom pytli. Ten pytel vyndáte a vysypete. Tady je to obráceně, tady prach ulpí na povrchu pytle a vy pomocí stlačeného tlakového vzduchu oklepete pytle a spadne to do nějaké výsypky.“

Těžká technika musí v elektrárně Chvaletice s velkými stavebními díly manévrovat na velmi malém prostoru

Stavba filtrů je náročná, na každém bloku bude 9300 osm metrů dlouhých pytlů, které budou popílek zachytávat. Těžká technika musí s velkými stavebními díly manévrovat na velmi malém prostoru. „Stavíme nebo rekonstruujeme v areálu jedoucí elektrárny. To je na tom to nejtěžší. Je tu spousta jeřábů a málo místa, takže všechny prostory se musely zpevňovat a je velice náročné tu funkci jeřábů a práci lidí zkoordinovat,“ říká Petr Poloček, vedoucí realizace stavby.

Rtuti a oxidů dusíku moc neubyde

Nové filtry sice přispějí ke snížení množství emisí pevných látek, na množství vypouštěných látek oxidů dusíku a rtuť ale vliv mít příliš nebudou. Společnost i tak musí žádat o výjimku z emisních limitů, které začnou platit v roce 2021.

„Je potřeba žádat o výjimku, dneska ty technologie nedokážou zachytit veškeré částice a proto říkáme, že to, co uděláme a co postavíme, bude znamenat postupné snížení rtuti a my na to potřebujeme nějaký čas. Ten čas je přibližně osm let a v rámci toho času budeme instalovat další technologie,“ dodává ředitel Václav Matys.

Výjimku z emisních limitů elektrárně loni Pardubický kraj udělil. Následně ji ale zrušilo Ministerstvo životního prostředí. Aktuálně o ní rozhodují úředníci v Olomouci.

Související