Tomáš Klus ujíždí na vážné hudbě. Překvapili ho pankáči ve filharmonii

Při nahrávání alba Tomáše Kluse umístili do klece z plexiskla. „Chtěli jsme totiž co nejvíc nahrávat spolu. Mám rád špínu, když nahrávka dýchá a je lidská. Tady jsme si to ale tak úplně nemohli dovolit. Proto jsem musel být za skleněnou přehradou. Náš pódiový technik mně házel různá jídla, krmil mě jak v zoo,“ usmívá se.

Lekce pokory

Klus přiznává, že si většinou v půlce koncertu musí sundat motýlka, protože mu dochází dech. „Navíc jsem svázaný botami, které jsem si před filharmonií ještě nesundal. Ale učí mě to velké pokoře vůči hudbě jako takové. Teď mám ve svém životě období vážné hudby. Poslouchám jenom ji a jsem úplně nadšený. Člověk najednou objeví něco, co podle moudřejších lidí měl slyšet už dřív. Je to podobné jako s povinnou školní četbou.“

Za novými aranžemi stojí skladatel a baskytarista Jan Lstibůrek. „On po mně chtěl vědět barvy písní, nálady a asociace. Na to pak dělal aranže. Nechávám ale pokaždé volně pracovat fantazii toho člověka, se kterým spolupracuji. Umění potřebuje volnost a svobodu. Snažím se ji ostatním lidem upírat co nejméně.

Janáčkovu filharmonii podle Kluse tvoří mistři oboru, kteří umí dát prostor improvizaci. „Jsou to i takoví kumpáni. Překvapilo mě, jak velcí pankáči to jsou, že do té improvizace šli.“

Pardubice až v březnu

Ke koncertům se Tomáš Klus údajně snaží přistupovat velmi komplexně. „Do každé destinace vyrážíme s velkým časovým předstihem. Trajdáme po městech, poznáváme krásy naší země a taky Slovenska. Jsem tady čím dál šťastnější. Města i obce nám kvetou před očima. Jsme šikovní a hezky se tady o to staráme.“

V Pardubicích měla Klusymfonie zastavit v úterý 3. prosince, ale tento koncert z technických důvodů bude až 11. března. Organizační tým se rozhodl kvůli náročnosti s přesunem techniky během turné zvolit pozdější termín.