TSU a smajlík

Od osmnácti let jsem psala velké množství dopisů. Byla to moje vášeň. Tedy, abych byla přesná, moje vášeň byla dopisy dostávat! Ale abych je mohla dostávat, musela jsem je pochopitelně nejdříve napsat. Nepsala jsem je svým kamarádům, se kterými jsem se viděla denně, ale dávala jsem si každý rok jeden inzerát. Korespondence s těmi, kteří mi odpověděli, mi totiž většinou vydržela rok.

Někdy jsem se s některými i sešla, v Praze, v Karviné, v Brně, ve Zruči nad Sázavou i v Pardubicích! Některá setkání nebyla tak úplně nezajímavá, jako například s pánem, který měl odjet na dva roky do Indie a chtěl, abych jela s ním, prý tam nebudu mít na práci nic jiného, než se starat o něj a o slona. Ale většinou jsem ze schůzek prchala nejbližším vlakem zpátky do Kolína a s těmi, co mi na inzerát odpověděli, jsem se už nikdy nesešla. Když o tom tak přemýšlím, napadá mě – kdybych neprchla já, prchli by možná oni!

V době mé bohaté korespondence s těmi, kteří mi odpověděli na mé inzeráty, jsem v dopisech často používala zkratku TSU. Znáte to, někdy něco napíšete, ale protože adresát nevidí, jak se při psaní tváříte, a nemusel by správně pochopit, jak jste to mysleli, musíte to uvést na pravou míru. Musíte napsat: Dělám si legraci. Nemyslím to tak. To je myšleno jako vtip. Teď Se Usmívám. TSU.
A řeknu vám, bylo strašně milé, když mi přišla odpověď a v ní bylo moje TSU! A ne jedno! Pisatel se někdy doslova utusuoval! TSU.

Uteklo skoro padesát let, mám mobil, a když mi přijde esemeska, je to stejné, jako když jsem ve schránce před skoro padesáti lety, uviděla bílou obálku, kterou tam hodil náš pan pošťák, s poetickým jménem Kočička…

Bílé obálky ve schránce jsem milovala stejně, jako teď miluju esemesky, maily, zprávy z mých webových stránek www.kdyz.cz, nebo zprávy na facebooku! Často se při jejich psaní usmívám, ale tentokrát už nepíšu TSU, ale dělám – smajlíka.

TSU ale z mého života nezmizelo! Kdepak! TSU si už několik let píšeme v mailech se Zdeničkou z Prahy, která je skoro nevidomá, ale má chytrý počítač i mobil, a tihle dva „kluci“, si s ní povídají.

Když jsem jí do mailu před lety udělala smajlíka, okamžitě mi odepsala, co jsem to napsala za značku, že si s ní její počítač nevěděl rady. Tak jsem si vzpomněla na TSU z mého mladí. Vysvětlila jsem Zdeničce, že TSU znamená Teď Se Usmívám, a od té doby se naše maily hemží samými TSU…

Spustit audio