U hrušky z Mrákotína byla zašívárna. Teď sahá po titulu Strom roku

21. srpen 2023

Během 110 let přežil kolektivizaci, scelování polí, meliorace, neodborné zásahy i vítr. Do finálové desítky se z 83 stromů dostal i ten z Mrákotína na Chrudimsku.

Hrušeň má soutěžní číslo 8 a hlasy sbírá až do 1. října na internetových stránkách ankety. „Budeme rádi za každý hlas. Od 2. do 8. října následuje hlasování tajné, což bude největší nervák. Vítězný strom se dočká speciálního arboristického ošetření na míru a postoupí do soutěže Evropský strom roku. Speciální ošetření by se hodilo, ale jestli by to hrušeň přežila,“ usmívá se mrákotínská starostka Ludmila Vacková.

Lákadlo pro děti

Hruška má kouzlo i pro pamětníky. „Před 50 lety jsme si k ní chodili hrát. To ještě byla zarostlá a nikdo k ní neviděl. Tam jsme si v ohni pekli brambory. Všechno je uklizené a zůstala jenom ta hrušeň a vzpomínky,“ podotýká místostarosta Petr Tomášek.

V době vysílání rozhovoru obsazoval strom v celostátní anketě průběžné druhé místo. Letošní ročník hlasování přinesl řadu změn. Do finále postoupilo jenom deset stromů místo původních dvanácti. Nově můžou zájemci hlasovat zdarma a na stromy přispívat podle svého uvážení. Pořádající Nadace Partnerství zajistila účast moderátora Vladimíra Kořena při fotografování a pořizování propagačního videoklipu. 

Pokud by strom z Mrákotína uspěl, pozvali by místní na oslavu kapelu Čechomor, aby zazpívala Stojí hruška v širém poli, vršek se jí zelená. Hrušeň je chráněným památným stromem. Měří 8 metrů, obvod kmene má 190 centimetrů. Mrákotín leží mezi Skutčí a Hlinskem. Patří k němu i osada Oflenda s výrobou vánočních ozdob, chovem ovcí a podobně.

Mrákotínská hrušeň soutěží v anketě Strom roku
autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.