Ukrajinci v Pardubicích přesunuli oslavy Vánoc. I tím se chtějí odstřihnout od Ruska

Například Geanny García Delgado žije v Chrudimi, kde pracuje v Muzeu loutkářských kultur a pochází z Kuby. Jak sám přiznává, doma tradiční Vánoce příliš neslavil, protože babička na Kubě byla velkým příznivcem komunismu a křesťanský svět tradic objevil až po emigraci do Čech.

„Moc rád vařím a peču, jeden rok jsem dělal dokonce 15 druhů cukroví. Baví mě ta vaše soutěž, kdo má napečeno víc druhů,“ s pobavením vysvětluje. Na Kubě se Vánoce 24. prosince neslaví.

Geanny García Delgado vysvětluje, že v jeho původní domovině oslavují spíš Silvestr a příchod Nového roku. Dělá se tradiční jídlo, což je celé pečené prase s různými přílohami, rýže s fazolemi a smažené banány jako dezert.

Ukrajinský distanc od Ruska

Velkou a zcela samostatnou kapitolou jsou Vánoce Ukrajinců. Už šest let působí v Pardubicích kněz Marian Kurylo. „Na Ukrajině se tradičně slavily Vánoce podle juliánského kalendáře, 6. ledna, ale už loni jsme to tady v Pardubicích z praktických důvodů sjednotili s římskokatolickou církví, aby lidé mohli do kostela. 24. a 25. prosince mají volno a můžou jít na bohoslužbu, zatímco na Tři krále museli většinou do práce. Teď se k tomu přidal další důvod, kdy i lidé na Ukrajině k tomuto přistupují, aby se tak distancovali od pravoslavného Ruska, které slaví také podle juliánského kalendáře,“ vysvětluje Kurylo.

Lidé se tak sejdou v kostele, následně na koledě, která je pro Ukrajinu velmi tradiční záležitostí, a většina z nich bude doma připravovat také ukrajinskou sváteční hostinu. Ta se skládá z 12 chodů bez masa. „Vnímám to, že lidé, kteří se tu ocitli jako uprchlíci před válkou, cítí teď před Vánocemi větší smutek. Já sám ho cítím, nemůžu za rodinou, mám na Ukrajině rodiče,“ dodává.

Pořad Východočeské výlety nabízí ve zvukové stopě také pohled na francouzské a islandské vánoce.