Unikátní objev letošního roku. Stopou bylo prkénko
Muzeum řemesel v Letohradu připravilo novou stálou expozici betlémů. Jsou jich desítky a každý má svůj příběh. V případě Vernerova mechanického betlému šlo o dobrodružné pátrání.
Expozice betlémů je dokončená a hned jak to umožní epidemiologická situace, přivítá první návštěvníky. Ve východním křídle areálu Muzea řemesel jsou vystavené betlémy stolní i skříňkové, králické, orlickoústecké nebo českotřebovské. Různé jsou také materiály, ze kterých byly vyrobeny. Uvidíte třeba i betlém z hronovského těsta.
Vrátil se z války, zasadil strom a postavil betlém
Unikátem výstavy je přes 100 let starý mechanický betlém z Bezděkova nad Metují. „Tento betlém jsem získal v říjnu 2020 od soukromého sběratele z Prahy, který jej kdysi koupil od náchodského starožitníka,“ vysvětluje zakladatel muzea řemesel a autor expozice Pavel Tacl. „Stav betlému byl žalostný, bylo potřeba vše zpevnit, slepit, vyčistit, a hlavně zprovoznit mechanismus, který pohybuje figurkami.“
Při podrobné prohlídce Pavel Tacl zjistil, že betlém vznikal ve skromných podmínkách. Jako materiál muselo posloužit to, co bylo v chudé chalupě k mání. Pro podpěru krajiny to byla dokonce i naštípaná polínka k topení. Dvě slabá prkénka na zádech konstrukce měla na vnitřní straně, která nebyla viditelná, zbytky nápisu.
"Jednalo se o obal bedničky, balíčku, který poslal zřejmě otec Verner svému synovi Václavovi do kasáren vojenskou poštou během 1. světové války," upřesnil Pavel Tacl. „Pomocí internetu jsem nalezl stejné jméno s adresou v Bezděkově nad Metují. Přes několik Vernerů jsem se konečně dostal k tomu správnému, kterým byl Karel (ročník 1952). Podělil se se mnou o cenné vzpomínky. Odesílatel bedýnky na vojnu byl také Karel, jeho praděda,“ popisuje Pavel Tacl.
Karel Verner potvrdil, že betlém s králickými figurkami vznikl v jejich domě č.p.77 v Bezděkově a pravděpodobně jej vyrobil Václav, jeho děda, který byl v 1. světové válce. Když se z Itálie vrátil, tak hned druhý den, na památku přežití válečných útrap, zasadil před domem javor, který stále stojí a na Vánoce vyrobil betlém.
„Václav se narodil v roce 1886 a zemřel v roce 1942. Provozoval v domě pekařství a zároveň dělal kostelníka. Po něm převzal řemeslo i kostelničení jeho syn Karel, který u betlému vyměnil dřevěnou kliku za elektromotor, doplnil žárovičky a hlavně hornickou sluj. Chtěl tím připomenout, že jako živnostník, po únoru 1948 nežádoucí živel, byl na vojně zařazen k PTP a poslán do ostravských dolů,“ dodává Pavel Tacl.
Půvabné králické betlémy
Výstava se zaměřuje zejména na fenomén králických betlémů. Ty se začaly v Králíkách vyrábět ve velkém okolo roku 1700, kdy Hoře Matky Boží u Králík vznikl nový klášter. Pro Králíky je typická výroba skříňkových betlémů, které se staly vývozním artiklem. Hlavně potom, co byly v roce 1780 zakázané pouti a řezbáři hledali nové trhy. Miliony králických figurek tak putovaly do Německa, Švýcarska i Ameriky, někdy jako „vídeňské jesličky“ nebo „krušnohorské či holandské“ zboží.
V roce 1873 byla v Králíkách založena řezbářská škola. Za první republiky byly králické betlémy spojené hlavně se jménem rodiny Schwarzerů. Jejich figurky obchodníci prodávali i v zahraničí. Typické postavy Josefa Schwarzera z Dolní Hedeče uvidíte na výstavě například v unikátním honosném betlému Josefa Vondry.
Související
-
V Litomyšli ožívá biblický příběh. Za Ježíškem přišly i místní osobnosti
Kdo něco dokázal, prospěl městu nebo je něčím výjimečný, pak má šanci vstoupit do Litomyšlského keramického betlému. Dílo Ireny Švecové vystavuje Regionální muzeum.
-
Největší sbírku papírových betlémů najdete v Hernychově vile
Slavnou vilu v Ústí nad Orlicí si můžete prohlížet hodiny. Nejen její secesní interiér, ale samozřejmě i celou řadu unikátních předmětů a souborů. V domě totiž sídl...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
