Frantisek svaricek|Pani myslela Volhu 21,ty taky mély na kapoté sošku jelena,další Volha byla Volná 24,se kterou jsem taky jezdil.
Dana|Je to už dobrých čtyřicet let, měli jsme auto Škoda 120 GLS, velmi jsme ho opečovávali, tak nám opravdu vydrželo léta a léta. Jednou jel bratr na ples přes dvě vesnice s celou partou, jeli autobusem a já pro ně měla přijet po půlnoci autem. Bylo to v zimě a našemu autíčku mezi vesnicemi nějak "došel dech" a já musela v té zimě šlapat ve tmě tak dva kilometry pěšky. Došla jsem tam tak ve dvě hodiny v noci, když všichni zjistili, co se děje, tak se vydali pěšky k autu, roztlačili mne, celá parta tak deseti lidí se poskládala do auta a v pohodě jsme dojeli domů, všichni byli rádi, že jedeme v teple. Tehdy ani taxíky nebyly, nebyly ani mobily, tak nám nic jiného nezbylo, ale i tak jsme si spoustu legrácek užili.
...mail 93|Moje první auto byla Tatra 57B. Moc jsem s ním ale tehdy nenajezdil. Nakonec jsem ho vyměnil za zesilovač:)
...mail 2..|Dobrý den.
Moje první auto je velorxtrike.Je rychlé,dvousedadlové.Ozéfek ze Štramberka.
...marie mail...|dobrý večer.Moje první auto mi neříkalo "pane", ale co všechno jsem s ním zažila, to bych přála každému začínajícímu automobilistovi. řidičák jsem získala již v sedmnácti letech jako součást výuky na zemědělské technické škole. Tenkrát byly ještě pracovní soboty a já měla v sobotu vyučování. Mí kamarádi z kanoistického oddílu oddílu byli v zaměstnání a tak si mohli vzít v sobotu dovolenou s tím, že jedeme na víkend na Vranovskou přehradu. Ale co já? "Hele, máš fungl nový řidičák a tvůj táta má fungl nové auto, tak za námi po vyučování přijeď. S tímto návrhem jsem šla s prosíkem za tatínkem. Ležel na kanapi a zakrytý novinami zažíval oběd. "Tati, prosím tě, půjč mi auto". Nic. "tati, taťulínku, půjč mi auto". Nic. Začala jsem ho lehtat na nohou a škemrat. Nic. Teprve, když jsem se rozbrečela, hodil po mně předem připravenými klíči se slovy."Jestli se zabiješ, tak mi nechoď na oči.
Marta|Hezký večer. Tak mám sousedku, byli celkem dost bohatí a tak si mohli dovolit koupit každý druhý rok nové auto, souseda se chlubila, že za poslední roky měli celkem patnáct aut, snad všechny značky, co se dostanou koupit. No a pak jí zemřel manžel a ona nakonec je v důchodu a jezdí jenom na kole. I tak to někdy končívá, člověk je někdy hodně marnivý.
Alena|Dobrý večer všem. Naše první auto bylo rodinné, ale jezdila jsem jen já, protože nikdo jiný neměl řidičák a bylo to samozřejmě "embéčko". Ale bylo krásné, žluté, vydrželo nám patnáct let. Pak už jsem měla svoje, červené, krásné, s chudinkou jsem se nabourala, ale zachránilo nás i s neteří svou pevnou kostrou, když nás odhodil tirák do příkopy, tak se sice pochroumalo, že muselo do šrotu, ale mám se nic nestalo. A teď se mi podařilo koupit zase nádherné červené autíčko a to mi snad už vydrží do konce života, protože už moc nejezdím a šetřím si ho. Přeji všem dobrou noc.
František z jižních Čech|Moje první auto bylo Škoda tudor 11:01 koupil jsem ho za 5000 tenkrát to bylo víc jak dvě výplaty sloužil mi asi tři roky potom se porouchal motor tak jsem tam dal motors 250 kývačky a jako malotraktor mi sloužil asi 30 let vnuci jenom lituji kdyby ho měl ještě dneska ale byla i velmi špatná karoserie když ho vidím dneska v muzeu nebo v nějakém filmu tak si nostalgicky vzpomenu
franz|význam auta pro osobní potřebu se přeceňuje, tak jako postavit ekonomiku na výrobě osobních aut,
dávat emocionální náboj pro auto je zcela mylné, až začneme ztrácet kyslík, tak nás auto přestane zajímat
pohled na kolony osob aut, která směřují ráno a odpoledne s jedním pasažerem, řidičem, je nehodno člověka, který kdys někdo nazval homo sapiens
a vedle toho veřejná doprava je nevyužívána do svého účelu, řidič+2-3 pasažéři, vím, že to není všude, ale možná by stačil např.doprravní prostředek pro menší kapacitu......
auto není miláček, je to pouze dopravní prostředek
Frantisek svaricek|Dobrý večer p. ZORKO A POSL.N.L.Já vám musím popsat jak já jsem přišel k prvnímu autu v r.1968,a to byla Škoda 1000 MB.V těch letech se musela položit vinkulace 20000 Kčs,a na auto se čekalo tři roky To bylo na škodovky,na ostatní auta se čekalo dýl.Kuriozni bylo to že ,když jsem to auto koupil za 45000 Kč, tak za dva roky jsem ho prodal za 65000 Kč.mélo najeto tak 12000km.taková byla situace na trhu s autama.Dneska už jeto celkem normální situace s autama a auto si můžete vybrat jaké se vám líbí,i ceny jsou různé.Ja už jsem vystřídal všechny řady škodovek po Rapida,Valtburka,Žigulika,Fiat,Renault Scenik,Ford tranzit,Lambordini,a taky nákladní škodovky z Trnavy.Nékterá auta jsem koupil již starší,ale všechny mé dobře sloužila a slouží dodnes .Dneska jich mám k podnikání 6 ks.Ješté jednou vás zdravi František ze Židlochovic.
Helena Janáčková|Krásný večer, před krásným ránem.JÁ jako mladá, jsem byla kus blázna. Začala jsem jezdit ve SVAZARMU na motorce (kývačka, kejvačka, pérák).Ještě ve škole jsme dělali řidičák, od 18 let, jsem začala jezdit TRABANTEM 601 combi. Jak se zpívá v písničce od Šumavy k Tatrám, od Košic do Aše, vše jsem projezdila Trabantem, Tatínek nulový řidič, ale věřil mé řidičské ženské dovednosti, byl jiný stav vozidel na cestách.Trabant 601 combi auto z říše pohádek a bájí a těch vtipů. JÁ jsem jezdila s dcerou i sama, bez mužského doprovodu, 10 let jezdil vedle mne manžel, než pochopil křižovatky, P a L ruka atd. Mohla bych psát bestsellery, "Život řidičky TRABANTA " a vyhrála jsem s tímto autem celoživotní zkušenosti. Pohádka a VTIP: JÁ v plné rychlosti projedu TRABANTEM plotem.V nemocnici mi ukazuje MUDr.Fusek rentgen, a říká paní řidičko jste v pořádku, ale z Trabanta máte trsátka a 4 kola" Poruchy uměl odstranit i pocestný. To byly zlaté časy.ČAU řidičky.
