Úterní Noční linka: Školní příběhy

3. září 2024
Noční linka
Noční linku moderuje ze zlínského studia Jarka Barboříková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Milí posluchači, srdečně vás zveme na cestu do minulosti, kde na nás čekají vzpomínky na školní léta. 

Pamatujete si ještě, jaké to bylo, když jste poprvé vstoupili do třídy? Jak voněla čerstvě zaostřená tužka, jaký zvuk vydával školní zvonek, a co jste cítili, když jste se poprvé setkali se svými spolužáky?

Měli jste ve škole někoho, kdo pro vás byl inspirací – učitele nebo učitelku, kteří vám změnili pohled na svět? A co školní výlety? Možná si vzpomenete na nějaký výlet, který se vymykal všem ostatním – na zážitky, které jste tehdy prožili a které si dodnes nosíte v srdci. Nebo jste zažili první lásku právě ve školních lavicích?

Jaké byly vaše oblíbené předměty? Pamatujete si na školní brašnu, kterou jste nosili každý den, nebo na inkwell, kalamář a písanky, které byly součástí vašeho školního života?

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

Jana|Dobrý večer všem. Na školu vzpomínám vždycky ráda, taky chodím na všechny srazy - vlastně proto, že je vždycky svolávám. Zajedu do bývalé vesnice, všechny obejdu, rozdám pozvánky, zajistím všechno potřebné, mne to pořád baví. Už jsem to tady někdy psala, že mne vždycky fascinuje, jak se určití spolužáci a spolužačky vždycky spolu baví, jak to bylo dříve, jak si dříve, když jsme byli mladí, tak si rozuměli. Já se snažím naproti mého spolužáka vždycky sednout a i po těch více než padesáti letech na něm můžu oči nechat, i když on to ani neví. No a jinak ze střední školy míváme srazy hodně často, byli jsme dobrá třída a taky chodíme i do školy, když máme takový nějaký jubilejní sraz. Máme to dobré i proto, že jeden profesor je vlastně manželem naší spolužačky, takže nám zajistí přístup do školy. Všechny zdravím v tomto krásném vzpomínkovém večeru.
Láďa z Litoměřic |Dobrý večer paní Jarko a posluchači noční linky. Já jsem se do Školy vůbec netěšil, mě to učení nešlo a tím pádem mě učivo ani nebavilo. Bylo to pro mě utrpení velký těch 8 školních let. V učilišti to bylo ještě horší tam jsem si prošel 4 roky šikanou spolužáků a opovržením. Bylo to pro mě hrozné něco. Velice nerad na ty roky vspominam. Na školní srazy nechodím chci to vytěsnit ty bolavé vzpomínky na školní léta. Zdravím pana Františka do Židlochovic,Pavla do Židlochovic a paní Noru S pozdravem Láďa z Litoměřic
Eva z jižních Čech|Stejně jako pán přede mnou si pamatuji na krásně malované plakáty, kde byla písmenka. Pamatuji na plakát s písmenem "d". Bylo tam velké a malé písmenko psace a tiskace. Na obraze byly všechny možné předměty, možná i dům, které začínaly právě na d. Pamatuji si na vůni mé školní tašky. Byla červená na záda a krásně voněla kůží. Pak si pamatuji také na školní bačkorky, které mi také voněly. Před dvěma lety jsme měli sraz ze základky a měli jsme dokonce i exkurzi do školy a přemítali, kde co bylo. Bylo to moc fajn. Všechny zdravím, přeji krásné dny Eva
Mojmír|Dobrý večer, matně si vzpomínám, že jsem před 43 lety v první třídě logicky nechápal princip sčítání a odčítání. Výsledky jsem spíš tahal z paměti a při vyvolání doufal, že se trefím. Jednou jsem na WC zaslechl rozhovor dvou spolužáků, že je to vlastně jednoduché. Už si nevzpomínám jak to popsali, ale hned mi to došlo. Co nedokázala učitelka ve třídě jsem dohnal "o přestávce".
frantisek svaricek| DOBRY VEČÉR P.JARUŠKO A POSL.N.L.JÁ JSEM NEMĚL RÁD ŠKOLU,SAMOZŘEJMĚ KDYŽ SE JELO NĚKAM NA VÝLET ,TAK TO JSEM BYL RÁD.V TAKOVÉM PADESÁTÉM ROCE JSME BYLI NA PÁLAVĚ A OD TÉ DOBY JSEM TAM NEBYL,JENOM JEZDÍME OKOLO A NA TEN KOPEC NECHODÍME. SAMOZŘÉJMĚ SE MĚ VE ŠKOLE HOLKY LÍBILY ,DOŠLO TO TAK DALEKO ŽE JSEM SI TU JEDNU VZÁL ZA ŽENU,JAKO MALÁ HOLKA SE MĚ MOC NELÍBILA,ALE V OSMNÁCTI LETECH UŽ ZNI BYLA KRÁSNÁ ŽENA. V UČENI MĚ TO UŽ BAVILO VÍC.JÁ SU RÁD KDYŽ SE PO LETECH S NĚJAKÝM SPOLUŽÁKEM POTKÁM,ALE MUSIM ŘÍCT ŽE JETO ČIMDÁL MÍN.ZDRAVI FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Bohumír, výlet na Rysy- Tatry| Vážení, začátek školního roku jsem v učení, prožil výletem do Tater. Ke konci tzv. prázdnin na chmel. brigádě v Tršicích a tak jsme se těšili na Tatry. Žádné zdr. prohlídky, pár slov jak se máme chovat na Slovensku. Slováci nás tehdy přijali velmi srdečně, Moraváky měli obvzlášť rádi! Výstup na Rysy ze Starého Smrkovce, byl mimořádně těžký. Část jsme jeli lanovkou a pak tůra na horu. Ještě dnes když si na to vzpomenu, mám husí kůži. Návrat se vydařil a škola pokračovala dobře. Tenkrát učitelé měli dobrý přístup k nám, ne tak tvrdý jak na základce. Zdravím přátelé.
autor: Jarka Barboříková

Mohlo by vás zajímat

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.