Úterní Noční linka: Stáli jste někdy na prknech, která znamenají svět?

23. červenec 2019

Noční linka

Moderátorka Zora Ježková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Jestlipak jste i vy někdy zkoušeli hrát divadlo, scénku, třeba v rámci nějaké společenské hry? Hrávlai jste divadlo jako děti? Jak jste se cítili před publikem ve své roli? Máte komediálního ducha?

V dřívějších dobách lidé rádi hráli ochotnické divadlo. Bavili se jím děti i dospělí, ulehčovalo jim mnohdy jejich těžké životní osudy, mohli v něm vyjádřit svou nespokojenost s děním ve společnosti. V současné přetechnizované době se hlavní okruh zájmů velké části lidí přesunul před monitory počítačů, nebo televizí. Také kontakty mezi lidmi jsou často zprostředkovány jen přes facebook a mobilní telefon. Přesto i dnes najdeme skupinky lidí, které se ve svém volném čase a bez nároku na honorář, schází, aby bavili sebe i okolí. Ti odvážnější pak předvádí, jaké sociální neduhy se vyskytují v běžném životě každého z nás.
K divadlu a scénkám se běžně dostávají mezi děti v mateřských a základních školách a určitě je to moc dobře. Vždyť pokud vystoupíte v dětském věku na jeviště, můžete si vyzkoušet, jak jste na tom s přesvědčivostí, se sebevědomím. Dokážete vtáhnout publikum do děje? Získat si sympatie? Umíte sdělit svůj názor, aby obecenstvo bylo přesvědčeno, že to co říkáte, je to správné a důležité?
Divadlo lidé hrávají třeba i v rámci tak zvané arteterapie a mohou si takto na nečisto vyzkoušet některé životní role... A znám partu lidí, kteří připravují inspirující představení, které většinou končí velkou legrací, pro ty, kteří slaví narozeninové jubileum, zkrátka jsou kreativní a rádi se baví.

...mail 2....|Dobrý dotaz na správném místě. Nehrál jsem na prknech, které znamenají svět, spíš na trávě nebo na písku, v představení šermířské skupiny Skandália Svitavy. Původně byl můj úkol zdržovat představení, takový souboj trvá tři až pět minut, ale po něm se kluci musí vydýchat, někdy převléknout a tak - v tom případě musí někdo něco povídat, pokud možno veselého. Později jsme vytvořili ucelené hry, kde jsem hrál samé staré dědky - nikdy mi nedali roli mladého, krásného a šikovného. Hrál jsem krále i chudého uhlíře, kapitána žoldnéřské tlupy, pirátského kormidelníka, hostinského v loupežnické krčmě, starého šlechtice, který hledá svoje ztracené děti. Taky zrádného mnicha, který po bitvě u Grunwaldu prováděl německé ozbrojence Polskem. Dobře se hrají darebáci, opilci a pitomci. Hrál jsem i dobráky, ale to není moc co hrát. Teď už se snaží mladší kolegové, já se budu dívat a kritizovat, to mi jde ze všeho nejlíp. Všem komediantům Zlomte vaz! a posluchačům hezkou noc! Mojmír Kříž, Svitavy

Tomáš Lísal |Přeji krásný večer do Noční linky všem posluchačům a paní moderátorce! Dnešní téma je velmi poutavé a jsem zvědavý na zkušenosti posluchačů. Já osobně bohužel s hraním divadla zkušenosti nemám, ale jsem klavírista a vystupuji, v podstatě také na prknech před klavírem. Musím říct, že je to nesmírně obtížné zvládnout trému a před lidmi se zkusit nebát, ale naopak poodhalit své pocity, které při produkci mám, a také posluchače naladit na správnou vlnu, udělat jim radost z umění. Určitě mi to hodně dává ve smyslu zbavení se trémy a umění s ní pracovat. Jinak divadlo nesmírně obdivuji a zároveň nechápu, jak je možné udržet v hlavě tolik textu v rolích a také zabývat se divadlem celý život. Obdivuji a respektuji toto umění! Mějte se všichni moc krásně a přeji do Noční linky vše dobré. Tomáš z Českých Budějovic

....mail--|Milá paní Zorko. V roce 1958 jsem byl členem divadelního ochotnického souboru cukrovaru Kelčany, kde byla také moje manželka a rodiče Zdeňka Junáka. Zde jsem poznal, co znamenají divadelní "prkna". Jinak mohu říct, že celý život je divadlo, buď jako drama nebo veselohra. Pěkné divadlo ať Vás u srdce hřeje, to Vám Vladimír z Přerova přeje.

autor: zos