V Bystřeci na Orlickoústecku mají unikátní cembalovou dílnu

17. květen 2018
Jak se vyrábí cembalo

Když se specialista cembal Petr Šefl rozhodl před 20 lety stavět jen ty nejlepší hudební nástroje, nabídli mu dva spolužáci z umělecko-průmyslové školy Jan Bečička a Stanislav Hüttl, že se do toho s ním pustí. Nelitoval. Jejich společná cembala a spinety jsou známy po celém světě.

Cesta k dnes unikátní cembalové dílně v Bystřeci na Orlickoústecku ale nebyla přímá. Její prehistorie začala snad už tehdy, když se tehdy mladý velmi nadaný hudebník a cembalista Petr Šefl rozhodl pustit také do opravy cembal a jejich ladění.

Žák nejslavnější české cembalistky Zuzany Růžičkové si nejprve naladil své vlastní cembalo, a pak se začal starat o nástroje své milé profesorce, jezdit s ní i na koncerty. Protože přece její hudba potřebuje ten nejlepší zvuk. Kromě ní spolupracoval také s řadou známých a slavných hudebníků po celém světě. 

Petr Šefl je přední český specialista na výrobu cembal

Když ale dostal od jednoho nabídku na postavení vlastního nástroje, chvíli váhal. Pak se do toho pustil a za pomoci dvou šikovných truhlářů požadovaný nástroj v roce 1985 dokončil. A byla to vlastně první kopie cembala postavená u nás ve 20. století. Tak také vznikla v Praze první cembalová dílna u nás. Petr Šefl po deseti letech kvůli rozdílým názorům z této dílny odchází.

Jen ty nejlepší nástroje

Z pražské cembalové dílny se Petr Šefl zná také s dvojicí šikovných řemeslníků, řezbářů a výrobců hudebních nástrojů Janem Bečičkou a Stanislavem Hüttlem, kteří tam docházeli v době svých studií.

Dva spolužáci, kteří se poznali už na studiích u klavírnické firmy Petrof v Hradci Králové, pak putovali spolu do Prahy na Střední úměleckoprůmyslovou školu, obor Tvarování dřeva a řezbářství.

Cembalo z dílny v Bystřeci

Odmaturovali výrobou vlastního hudebního nástroje, spinetu, přestože to bylo vysoce nad rámec požadavků maturitní zkoušky, kde šlo především o řemeslo, řezbařinu. Zkrátka už v té době byli oba fascinováni těmito hudebními nástroji. A když pak Petr Šefl odcházel z první cembalové dílny, navrhli mu, že s ním cembala a spinety budou stavět oni. Že by rádi také tu největší kvalitu. A tak vznikla v roce 1997 jejich společná cembalová dílna.

Z Hradce do Orlických hor

Mistrovská cembala a spinety začala tato trojice původně stavět a další historické hudební nástroje restaurovat v Hradci Králové. Zakázek ale bylo tolik, že museli dílnu rozšířit, a to už v hradeckých prostorách nešlo. Janu Bečičkovi se ale tehdy naskytla příležitost koupě domu v Bystřeci v krásné krajině Orlických hor, kde byl i dostatek prostoru pro dílnu. Tak ji tam přestěhovali.

Dnes už má tato trojice na svém kontě přes 75 mistrovských kopií hudebních nástrojů a jejich práci znají nejen v ČR, ale po celé Evropě a i ve světě. Jejich cembala a spinety vlastní světoví hudebníci i slavné hudební instituce, vyrábí ale také nástroje třeba pro děti v hudebních školách. A v současnosti tato dílna nabízí okolo deseti druhů hudebních nástrojů, cembal nebo spinetů. Všechno jen v té nejlepší kvalitě, ta je pro ně základ. 

Cembalo, nebo spinet?
Oba jsou strunné klávesové nástroje, u kterých zvuk vzniká trsáním hrotu o struny (podobně jako trsátko u kytary). Základním rozdílem je umístění strun. U cembala jdou struny proti hráči, na délku (vypadá více jako koncertní křídlo). A u spinetu jsou struny podélně s hráčem, nástroj je tedy na šířku, to znamená široký a krátký. Nástroje sice vypadají podobně jako klavír, ale tam vzniká zvuk úderem kladívka, tedy jde o úplně jiný typ zvuku.

Spustit audio
  • Společnost
  • Reportáž