V Bystřeci na Orlickoústecku mají unikátní cembalovou dílnu
Když se specialista cembal Petr Šefl rozhodl před 20 lety stavět jen ty nejlepší hudební nástroje, nabídli mu dva spolužáci z umělecko-průmyslové školy Jan Bečička a Stanislav Hüttl, že se do toho s ním pustí. Nelitoval. Jejich společná cembala a spinety jsou známy po celém světě.
Cesta k dnes unikátní cembalové dílně v Bystřeci na Orlickoústecku ale nebyla přímá. Její prehistorie začala snad už tehdy, když se tehdy mladý velmi nadaný hudebník a cembalista Petr Šefl rozhodl pustit také do opravy cembal a jejich ladění.
Žák nejslavnější české cembalistky Zuzany Růžičkové si nejprve naladil své vlastní cembalo, a pak se začal starat o nástroje své milé profesorce, jezdit s ní i na koncerty. Protože přece její hudba potřebuje ten nejlepší zvuk. Kromě ní spolupracoval také s řadou známých a slavných hudebníků po celém světě.
Když ale dostal od jednoho nabídku na postavení vlastního nástroje, chvíli váhal. Pak se do toho pustil a za pomoci dvou šikovných truhlářů požadovaný nástroj v roce 1985 dokončil. A byla to vlastně první kopie cembala postavená u nás ve 20. století. Tak také vznikla v Praze první cembalová dílna u nás. Petr Šefl po deseti letech kvůli rozdílým názorům z této dílny odchází.
Jen ty nejlepší nástroje
Z pražské cembalové dílny se Petr Šefl zná také s dvojicí šikovných řemeslníků, řezbářů a výrobců hudebních nástrojů Janem Bečičkou a Stanislavem Hüttlem, kteří tam docházeli v době svých studií.
Dva spolužáci, kteří se poznali už na studiích u klavírnické firmy Petrof v Hradci Králové, pak putovali spolu do Prahy na Střední úměleckoprůmyslovou školu, obor Tvarování dřeva a řezbářství.
Odmaturovali výrobou vlastního hudebního nástroje, spinetu, přestože to bylo vysoce nad rámec požadavků maturitní zkoušky, kde šlo především o řemeslo, řezbařinu. Zkrátka už v té době byli oba fascinováni těmito hudebními nástroji. A když pak Petr Šefl odcházel z první cembalové dílny, navrhli mu, že s ním cembala a spinety budou stavět oni. Že by rádi také tu největší kvalitu. A tak vznikla v roce 1997 jejich společná cembalová dílna.
Z Hradce do Orlických hor
Mistrovská cembala a spinety začala tato trojice původně stavět a další historické hudební nástroje restaurovat v Hradci Králové. Zakázek ale bylo tolik, že museli dílnu rozšířit, a to už v hradeckých prostorách nešlo. Janu Bečičkovi se ale tehdy naskytla příležitost koupě domu v Bystřeci v krásné krajině Orlických hor, kde byl i dostatek prostoru pro dílnu. Tak ji tam přestěhovali.
Dnes už má tato trojice na svém kontě přes 75 mistrovských kopií hudebních nástrojů a jejich práci znají nejen v ČR, ale po celé Evropě a i ve světě. Jejich cembala a spinety vlastní světoví hudebníci i slavné hudební instituce, vyrábí ale také nástroje třeba pro děti v hudebních školách. A v současnosti tato dílna nabízí okolo deseti druhů hudebních nástrojů, cembal nebo spinetů. Všechno jen v té nejlepší kvalitě, ta je pro ně základ.
Cembalo, nebo spinet?
Oba jsou strunné klávesové nástroje, u kterých zvuk vzniká trsáním hrotu o struny (podobně jako trsátko u kytary). Základním rozdílem je umístění strun. U cembala jdou struny proti hráči, na délku (vypadá více jako koncertní křídlo). A u spinetu jsou struny podélně s hráčem, nástroj je tedy na šířku, to znamená široký a krátký. Nástroje sice vypadají podobně jako klavír, ale tam vzniká zvuk úderem kladívka, tedy jde o úplně jiný typ zvuku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.