V České Třebové mají novou kompostárnu. Bude sloužit i okolním obcím

„Provozujeme skládku komunálních odpadů, součástí skládky je nově kompostárna. Máme tady menší dotřiďovací linku, kterou bychom chtěli do budoucna také zlepšit, pořídit sem klasickou dotřiďovací linku,“ řekl jednatel městské společnosti Eko Bi Zdeněk Řehák.

5000 tun ročně

Městská firma sváží odpad i z okolních obcí, s kterými má smlouvu. Nabídne jim i služby kompostárny. Její kapacita je kolem 5000 tun ročně. Zpracuje bioodpad nebo například čistírenské kaly.

Čtěte také

Slupky z brambor pod zámkem. Pardubice chrání bioodpad před špatným tříděním

„Pět obcí a přidružené části České Třebové, se kterými spolupracujeme, mají zájem. Hledáme i jiné zákazníky a hledáme odbyt na kompost. Chceme kompost nechat certifikovat a dodávat i velkoodběratelům," řekl jednatel.

Kompostárna je zatím ve zkušebním provozu, produkovat kompost by mohla v příštím roce. Její zařízení nejprve drtí bioopad, směs se potom kropí a prohřeje a následně opět promíchává. V poslední etapě se materiál třídí na jemnou směs a hrubší kompostovou směs a fermentuje. Vyrobit kvalitní kompost trvá podle Řeháka zhruba čtyři měsíce.

Třídění u bytových domů má rezervy

Třídit bioodpad v České Třebové mají možnost lidé v rodinných, ale také v bytových domech. „V současnosti máme dobře vybaveno město bionádobami. Zatím je naše první zkušenost, že se lidé bohužel musí pořád vychovávat, od bytových domů je bioodpad nejhorší. Lidé tam hází kde co,“ řekl Řehák.

Cílem odpadového centra v Třebovicích je maximálně snížit množství odpadu ukládaného na skládku, jak nařizuje nový odpadový zákon. Pokud by se to nepodařilo, poplatky za skládkování, a tím i pro domácnosti by se dramaticky zvýšily. Město má proto ještě připravený projekt na dotřiďovací linku, která by třídila odpad ze žlutých a modrých kontejnerů.

„Máme studii připravenou, uvidíme, jak se budou vyvíjet ceny a dotace,“ dodal Řehák. Už náklady na kompostárnu stouply z původního plánu zhruba o 7,5 milionu korun. Stavěla se na nestabilním podloží, stavební firma musela jinak řešit konstrukční vrstvy a plochy, což stavbu prodražilo. Stouply i ceny stavebních prací a materiálu. Stavební část měla stát 24 milionů korun, nakonec to bylo víc. Za tři stroje na výrobu kompostu dalo město 15 milionů korun, jejich ceny se v průběhu roku nezměnily, dodal Řehák.