V Chrudimce našli vzácné mihule. Obratlovce s mystickým životním příběhem
Patří mezi kriticky ohrožené druhy. Když už se někde objeví, můžou si ochránci přírody gratulovat. Tak jako teď u Křižanovic, kde v řece těsně nad přehradou prokazatelně žije mihule potoční.
„Jde o součást naší dlouhodobější snahy poznat život v řekách a potocích Železných hor. Průzkum děláme pomocí elektrického agregátu. Ten ryby dokáže omráčit, ale neuškodí jim. My je po zvážení, změření, určení druhu vracíme zpátky do míst, kde jsme je odlovili,“ říká vedoucí Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina.
Znáte mihuli?
Patří mezi kruhoústé, což jsou takoví primitivní obratlovci. Není to přímo ryba. Její životní příběh vypadá tajemně: „Potřebuje velmi jemný sediment. V něm žijí larvy. Až po pěti letech larválního stádia se mění v dospělce. V té době se jim vyvine oko. Po dalším čase plují proti proudu a hledají možnost pro tření. Krátce nato hynou. Z oplozených jiker se zase líhnou larvy a zahrabávají se zpátky do sedimentu někde níž proti proudu.“
Mihule se podle Peřiny v Železných horách vyskytuje v několika potocích, přítocích Chrudimky i Doubravy. Ty ale kvůli počasí vysychají. Navíc mihule potřebuje, aby byl tok migračně prostupný, aby tam nebyly nepřekonatelné překážky.
Rybáři mihuli dřív používali jako návnadu. „Vyhledává ji třeba pstruh potoční. Lidé ji v minulosti dokonce jedli jako kulinářskou specialitu. Historické prameny uvádějí, že se pokrmem z dušených mihulí udusil anebo se jimi přejedl anglický král Jindřich I. Přitom po sobě nezanechal legitimního mužského potomka. Tak mihule vlastně vstoupila do dějin.“
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.