V rukách Josefa Fidlera vzniká historickými metodami současná móda
Tkadlec Josef Fidler v historickém objektu hlinecké památkové rezervace Betlém Hlinsko pokračuje v tradici ručního tkaní. Jeho jméno řada lidí automaticky spojuje s žinylkou, ale v široké nabídce používaných technologií a výrobků má i takzvané hadráky. K jejich návratu do výroby pomohl paradoxně koronavirus.
„Pod hadrákem si posluchači můžou představit silnější tkaninu vyrobenou ze starých látek. Kamarádka mě oslovila s tím, že jí zbyly látky od šití roušek. A v tu ránu mi naskočil nápad vrátit se k hadrákům,“ popisuje Josef Fidler.
Už předkové recyklovali
Stejně jako žinylka, mají i hadráky dlouhou historii. „Naši předkové šetřili se vším. Když ubrusy nebo povlečení dosloužilo svému původnímu účelu, tak se roztrhalo na pásy a tkaly se z toho koberce. Vidět je můžete téměř v každé roubence na Betlémě, nebo Veselém kopci. Hadrové koberce byly neuvěřitelně pevné a odolné. Když po letech dosloužily, tak se stěhovaly do síní a do komor. A pak svůj život dožily na stěnách ve chlévě, kde se věšely, aby dobytku nebyla zima,“ vysvětluje hlinecký tkadlec.
Hadrák pro dobrou věc
Výtěžek z prodeje hadráků podpoří dobrou věc. Poputuje dětem z Centra denních služeb Motýl v Hlinsku: „Akce trvá do konce srpna, až to skončí, tak ty děti pozveme někam na zájezd, nebo ať si za to něco koupí.“ Josef Fidler uvítá i pomoc od lidí, kteří by se chtěli zbavit látek, především v přírodních barvách jako jsou hnědá, béžová a podobně.
I když u hadráků jde o jednoduchou technologii, doma si ho vyrobí jen ten, kdo má tkalcovský stav. „Tam to chce výrazné napětí osnovy, aby byl hadrák tuhý, pevný a nerozsypal se. Bez toho stavu to opravdu nejde.“
Ale menší hadrák, který poslouží třeba jako originální prostírání, už v domácích podmínkách zvládnete. „Sestrojíte si nějaký dřevěný rám, na ten vypnete osnovu a s tím už se dá pracovat,“ říká Josef Fidler, který má spolu s módními návrháři a dalšími šikovnými kolegy s hadráky velké plány.
Tkaná móda na léto
Panuje obecná představa, že šátky a šály se nosí hlavně v chladném počasí. Ale Josef Fidler má v nabídce i letní doplňky. „Šátky Rebel vyrábím i v odlehčeném letním provedení. Je to bavlna, viskóza a len. Šátek vypadá nádherně, protože len tam dělá takovou mramorovanou strukturu. A pro dámy to je báječný bavlněný pléd ažurka. To je stará tkalcovská vazba, někdy se jí říká nepravá perlinka, nebo prolamovaná vazba. A z toho jsou nádherné, fantastické letní plédy.“ Spoustu parády udělají třeba na předzahrádkách, koncertech, divadlech a podobně.
Josef Fidler sice využívá prastaré tkalcovské metody, v jeho rukou ale vznikají současná díla, která už dávno nevypadají, jako oblečení našich babiček. Naopak oslovují dnešní generaci a jsou, jak se říká „in“. „Zakládám si na tom, že moje výrobky nesou pečeť ruční práce. Na první pohled to musí být vidět, že to je něco jiného než z obchodu. Udělat propojení staré technologie se současnou módou.“
Související
-
Žinylka je zase doma. Josef Fidler vrací do Hlinska svou lásku
O její obnovu usiloval dlouho. Začínal metodou pokus omyl. O žinylce si četl v knihách z antikvariátů. Jeho cílem bylo získat pro tkaninu aspoň kousek její někdejší...
-
Koupaliště je hotové. V Hlinsku mají moderní plovárnu s biotopem
Hlinsko má nové koupaliště za 40 milionů korun. Přestavba bývalé zchátralé plovárny tam začala vloni. Čtyřicet let zavřený areál se změnil na koupací biotop.
-
Mezi Hlinskem a Poličkou je nové vedení vysokého napětí
Společnost ČEZ Distribuce dokončila výstavbu vedení vysokého napětí mezi Hlinskem a Poličkou. Nedostatečná kapacita rozvodné sítě ve městě brzdila rozvoj podnikání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.