Žinylka je zase doma. Josef Fidler vrací do Hlinska svou lásku

23. září 2016
Josef Fidler

O její obnovu usiloval dlouho. Začínal metodou pokus omyl. O žinylce si četl v knihách z antikvariátů. Jeho cílem bylo získat pro tkaninu aspoň kousek její někdejší slávy. A tato věc se začala dařit.

Hlinecký Betlém se stal místem, kde Josef Fidler otevřel svou dílnu. „Výroba žinylkových šál a pledů skončila v Hlinsku se znárodněním a nebyl žádný pamětník, který by poradil. Výsledek je ohromující. Jde o připomínku doby, kdy Hlinsko skutečně něco znamenalo. Díky této výrobě bylo celosvětově uznávané. Stalo se střediskem textilního průmyslu. Dokonce ta výroba zmírnila dopady hospodářské krize ve dvacátých letech minulého století.“

Přímo na Hlinecku se žinylka tkala od roku 1890 podle tamního textilního mistra Laška. „Výrobu tam přivedl z Francie. Poupravil ji a nechal si ji patentovat. Císař ho dokonce odměnil zlatým křížem, tedy nejvyšším vyznamenáním za zásluhy. Byl to po Františku Křižíkovi druhý Čech, který toto ocenění získal.“

Řemeslníkovy pohnutky

Fidler bere celou akci za obrovskou výzvu dosáhnout něčeho mimořádného. „I když žinylkou bylo město proslulé, tak když to nejvíc potřebovala, nad ní bohužel Hlinsko zlomilo hůl. Obnovou nám žinylka dala druhou šanci a my ji musíme chránit, bránit, aby nezmizela. Třetí šanci nám už nedá.“

Žinylka z Hlinska vzniká specifickým způsobem tkaní. „Pod názvem žinylka jsou ukryté různé druhy příze, třeba pletařská nebo průmyslově vyráběná, ale ty nemají s tou hlineckou nic společného, jenom název. Žinylka pochází z francouzského chenille a znamená housenka. Stočené předivo skutečně chlupatou housenku připomíná.“

Hutné, výrazně řádkované tkaniny, ze kterých se tkaly hlavně koberce, nástěnky, potahy na polštářky, přehozy přes postele. Asi tak bychom mohli žinylky charakterizovat obecně. „Zcela zvláštní kapitolou jsou žinylkové šály a plédy známe pod názvem vlňáky. Mají mimořádné vlastnosti. Svým luxusním vzhledem připomínají samet. Navíc nádherně hřejí. Jsou výrazným módním doplňkem,“ doplňuje Josef Fidler.

Nositel tradice lidových řemesel

Pardubický kraj se teď může pochlubit už šestým z celkově 64 udělených titulů. Fidler ho získal nedávno. Své umění ukazuje návštěvníkům přímo ve své dílně. „Takovou unikátní výrobu už jinde v Evropě neuvidíte. Výroba žinylky je nesmírně náročná, každý kus originální. Dát do výrobku sto procent je málo. Žinylky si zaslouží víc.“

Takové nasazení s sebou ale nese i jistá rizika. „Neřeším záda, záněty šlach, ruce. Řemeslo se na Hlinecko vrátilo se vším všudy. I s těmi neduhy, na které tkalci trpěli dřív. Pracovali od čtyř ráno a končili kolem půlnoci. Ta celodenní činnost se vracela taky se vším všudy.“

Josef Fidler se vyučil jako mechanik seřizovač textilních strojů. Následně pracoval v různých textilních firmách. Po jejich zániku obor opustil a ručnímu tkalcovství se věnoval jenom ve volném čase. Pak se ale k němu vrátil naplno. Povedlo se mu oživit výrobu žinylkových šál a plédů.