V tropických létech sahají kořeny stromů pro vodu hlouběji do skály, říká geolog

Rostlina ve skalní puklině
Rostlina ve skalní puklině

Geolog Jiří Petera se zabývá geologickými průzkumnými pracemi, řeší sesuvy svahů i skalní zřícení. Jeho oborem je environmentální a inženýrská geologie.

Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem. Po gymnáziu se rozhodl pro studium na stavební fakultě ČVUT. Po vojně pracoval jako geolog ve Stavoprojektu v Pardubicích a v roce 1991 založil firmu, která se zabývá geologickým průzkumem a inženýrskou činností.

Kdy jste si poprvé uvědomil, že se na kameny díváte jinak, než ostatní? Že je to obor, kterému byste se chtěl věnovat?

„Já jsem měl cestu ke geologii trošku křivolakou. Jako dítě mě bavila architektura, dělal jsem přijímací zkoušky na architekturu, ale tam zjistili, že nemám ten patřičný talent. Což je možná dobře, protože dnes bych jako architekt navrhoval ještě šerednější baráky, než co navrhují moji kolegové.  Přitom jsem měl pořád k té stavařině velmi vřelý vztah. Rozhodl jsem se pro studium konstrukce dopravní stavby, což je záležitost, která pak má k té geologii relativně blízko. Ke geologii jsem se tedy dostal obloukem a o to to bylo zajímavější.“

Vrtná souprava Jiřího Petery focená z dronu

Nestabilitu země může způsobovat změna klimatu. Je jedním z hlavních důvodů toho, proč se Česká republika na některých místech tváří „relativně nestabilně“?

„Co se týká globálního oteplování, tak bych se nejdřív zařadil do kategorie klimaskeptik, protože si myslím, že to s tím nebude tak horké. Neřekl bych, že nám globální oteplování destabilizuje celý zemský povrch, ale destabilizuje skalní výchozy, kterým říkáme skály, které se objevují jako horninové komplexy. Jsou v podstatě nějakým způsobem obrušovány, erodovány povětrností. Ukázal se velice zajímavý jev, v posledních třech nebo pěti letech, které jsou podstatně teplejší a sušší než je průměr, si stromy docházely svým kořenovým systémem podstatně hlouběji do masivu a tím ho rozrušovaly, protože ten klínovací účinek kořenů vzrostlých stromů je velice podstatná biologická složka rozrušování.“

Dostáváte se i do hlubších vrstev skály pomocí sond?

„Ano, musíme vědět především, proč to děláme. U té technické geologie je strašně důležité vědět, co se ode mě očekává. Dneska je „skálařina“ vázaná na dopravní koridory. Za posledních deset, patnáct let se intenzita dopravy natolik zhustila a zintenzivnila a dneska je provoz na silničních a železničních komunikacích a jeho bezpečnost prioritou. Zvlášť tam, kde může dojít k velkému ohrožení, to jsou třeba krkonošské silnice, je hlavní prioritou zajistit bezpečnost silničního provozu a z toho se odvíjí soubor prací, který je spojený s těmi svahy.“

Jiří Petera při průzkumu pod zámkem Sychrov

Geologové jsou duše neposedné a táhne je to ven. Na vašem webu jsem četla o geologických procházkách po ostrovech Malta a Gozu. Proč jsou tyhle ostrovy pro geologa tak zajímavé?

„Především proto, že po těch ostrovech kráčela historie. Jsou ostrovy, na kterých jsou úžasné megalitické památky.  Pro nás jsou natolik významné a starší než egyptské pyramidy, takže stojí za to se alespoň na jednom z ostrovů zastavit.“

Seismicky aktivní oblastí v Čechách jsou například západní Čechy, je ještě nějaká lokalita, která jim v Česku šlape na paty?

„Určitě Ostravsko a Slezsko. V menší míře Podkrušnohoří a Broumovský výběžek. Ostatní myslím, že jsou seismicky natolik klidné, že se s nimi nemusíme zabývat. Co se týká seismicity, je platná norma, která přesně definuje, jakým způsobem se musí navrhovat a stavět stavby, aby odolaly seismickým účinkům. My to máme o tolik jednodušší, že těch oblastí seismicky aktivních je relativně málo a pokrývají malé procento území. Víc než 50 procent našeho území je seismicky neaktivní a nemusí se se se seismicitou počítat tak, aby se jí muselo technicky čelit.“

Alena Zárybnická s Jiřím Peterou

Kdybyste měl neomezené množství času a prostředků, kam byste vyrazil na geologickou expedici?

„Na to je poměrně jednoduchá odpověď. Teď hned bych jel do střední Itálie, kterou mám velice rád. A jel bych na Nový Zéland nebo do Patagonie.“

Na závěr nesmí chybět štafeta otázek. Minule tu byla herečka Klára Oltová a tady je její otázka pro vás. „Mě na vaší profesi zaujala ta velká zodpovědnost, kterou máte. V herecké profesi když se člověk přeřekne, tak se svět nezhroutí, ale u vás se ta skála zhroutit může. Tak by mě zajímalo, jak si v životě poradíte s tou zodpovědností.“

„Asi jako doteď. To řemeslo, geologie, je na jednu stranu nauka, na druhou stranu je to poctivé řemeslo a je potřeba to udělat tak, aby to riziko bylo minimální. Geologie zkoumá přírodní procesy, my nejsme schopni všechno odhalit a rozkrýt, ale musíme mít pocit, že jsme udělali maximum pro to, aby se nic špatného nestalo. Je to na jednu stranu záležitost řemeslná, a když budu mít pocit, že jsem udělal všechno, co jsem udělat mohl, tak potom když to hodně zjednoduším a zlehčím, tak musí nastoupit andělé strážní.“