V zahraničí běžná věc, u nás exotika. Vojtěch Pelka zpívá ve výškách ženskou tóninu
Říkalo se jim kastráti, dnes mluvíme o kontratenoristech. V Česku byste na sólové dráze našli jenom jednoho.
„Jsem z hudební rodiny, oba rodiče jsou muzikanti. Hudba mi tedy vždycky byla velice blízká. Měl jsem dlouhou mutaci a zpíval jsem vysokým chlapeckým sopránkem. Někdy kolem 13. roku jsem začal objevovat krásy a taje kontratenorů a zaujalo mě to. Už jsem u toho zůstal,“ říká Vojtěch Pelka.
Průkopník se nevzdal
Na začátku umělec bojoval s dost velkým nepochopením. „Ale doba pokročila. V zahraničí se to naprosto seriózně bere jako běžný hlasový obor. Postupně se tak děje i u nás, z čehož mám velkou radost. S každou rolí, s každou nově nastudovanou árií se můj hlas i chápání a interpretace hudby vyvíjí. Snažím se inhalovat, nevystavovat se mrazu, pocumlávám různé pastilky na krk. Před koncertem ještě intenzivněji než normálně.“
Působení v cizině zůstává pro Pelku z pochopitelných důvodů velkou inspirací. „O prázdninách jsem byl třeba v Innsbrucku, hrál jsem hlavní roli ve Vivaldiho opeře. Poprvé jsem se setkal se zahraničním divadelním provozem, člověk tam potkával světové hvězdy. Byla to pro mě obrovská škola. Velká část umělců byla z Itálie a s tím souvisel temperament. Režisér byl zase Francouz s velice lidským přístupem. Šlo o takový zahraniční tým a mohli jsme si vyměňovat zkušenosti.“
Mladý pěvec už nastudoval třeba v olomouckém divadle titulní roli Sexta v Mozartově opeře La clemenza di Tito. Zároveň se věnuje nahrávací činnosti. Za Poklad Arkádie si vysloužil širší nominaci na Cenu Thálie. Při své koncertní a jevištní činnosti spolupracuje s velkými hudebními tělesy. Teď ho čekají vánoční koncerty včetně Pardubic.
Související
-
Pelka jako popelka. Pěvec klestí cestu dalším kontratenoristům
Nejvyšší mužský hlas, co už zní jako ženský. V naší zemi najdete jen jednoho středoškoláka, který jím vládne a umí s ním zpívat. Vojtěch Pelka přitom mluví úplně normálně.
-
Z jeho výšek přechází sluch. Vojtěch Pelka pěstuje netradiční pěvecký obor
Dřív se jim říkalo kastráti. Zpívali hlavně v baroku a klasicismu. Vynikali velmi vysokým hlasem. Dnes na ně navazují kontratenoři.
-
Mladý klavírista a šlechtic. Začíná vánoční turné Matyáše Nováka a Františka Kinského
Poutavé mluvené slovo proložené mistrovskou hudbou. Tak nějak vypadají komponované pořady téhle dvojky. Jejich turné je prakticky vyprodané.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://pardubice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://pardubice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka