Vánoce v Rusku nejsou jen tak. Mají víc termínů

17. prosinec 2015

Největší audioportál na českém internetu

Dana Hošková a Irina Soukalová | Foto: Milan Kosina, Český rozhlas

Vánoce v Rusku nejsou jen tak. Mají víc termínů

České Vánoce vypadají docela jednoduše. Většina lidí si je spojuje se Štědrým dnem, kdy se dávají dárky. Ale třeba v takovém Rusku si můžete vybrat, které pojetí těchto svátků vám je nejbližší.

Irina Soukalová žije v Česku několik let s manželem. „Češi slaví Vánoce na konci roku. Těší se na ně. Chystají hodně dárků a stojí je to dost peněz. Vánoční čas je obdobím různých setkání, kdy se člověk třeba i dobře nají. V Rusku se slaví Vánoce až v novém roce, a to různě.“ Její slova ve studiu tlumočila Dana Hošková.

Zatímco u nás se používá gregoriánský kalendář, pravoslavná církev v Rusku se řídí kalendářem juliánským. „Nový rok se slaví podle gregoriánského. Vánoce pak mohou být ze 6. na 7. ledna. Posledním vánočním svátkem v Rusku je 19. leden, což je den křtu. Křtí se voda. Lidé si odnášejí domů svatou vodu. Podle pravoslavné tradice v tento den Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista.“

Co je nejcennější na českých Vánocích?

Z pohledu Soukalové můžeme být jako Češi hrdí na to, že jsme si zachovali své tradice přes několik století. „Zvládli jste doby Rakouska-Uherska, zvládli jste, že jste uprostřed Evropy. Všechny malé děti znají koledy. To je pro mě na českých Vánocích nejlepší.“

Co ale Irinu Soukalové zaujalo, je menší duchovní rozměr svátků. „Zeptala jsem se dětí v české škole, kdo z nich chodí na Vánoce do kostela. Skoro nikoho jsem nenašla. My jsme víc věřící. Většina pravoslavných bere za samozřejmé, že jde v předvečer Vánoc na církevní bohoslužbu.“

V Rusku obdarovává Děda Mráz, obdoba Ježíška. Má i asistentku Sněhurku. Ta je historicky o 26 let mladší než on.

autor: MAL

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.