Včelaře v Nasavrkách učí už 65 let. Svůj obor využijí i v důchodu

Žáci včelařského učiliště v Nasavrkách na letní škole
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Žáci včelařského učiliště v Nasavrkách na letní škole

Věděli jste v patnácti letech, čím budete? Někdo nemá ohledně ideální práce jasno celý život. Taky proto se může stát, že se člověk něčím vyučí, ale nakonec se k oboru vrací oklikou. Příklady zná Střední odborné učiliště včelařské Nasavrky.

Protože vzniklo 29. září 1951, momentálně slaví 65 let. „Na oslavy přijeli taky absolventi, kteří se u nás učili před padesáti lety. Ne všichni u včelařství zůstali, ale může to být taky koníček pro důchodový věk,“ říká ředitel školy Josef Lojda.

Ženy přišly včelám na chuť

Dřív v Nasavrkách učili taky jiné obory, dnes nabízejí jenom obor Včelař. „Celkově přestal být zájem o učební obory. Včelařství u nás představuje spíš drobnochovy. Farem případných zaměstnavatelů je minimální množství. Velký zájem ale máme o dálkové studium. Tam pociťujeme přetlak. Přibývá zájemkyň o studium.“

Včelařství je podle Lojdy obor biologický. „Musíte ho pochopit. Student se nemůže naučit něco rutinně dělat. Nemůže to dělat každý. Musí mít cit, lásku k oboru. I když včelařím 40 let, nejsem vševědoucí a nevím, co ty včely udělají. Každý rok bývá jiný.“

Žáci včelařského učiliště v Nasavrkách na letní škole

Hlavně klid

Jako dítě se i dnešní ředitel učiliště bodnutí samozřejmě bál. „Ale dnes je to moje profese, takže nějaké žihadlo člověk dostane. Včely se brání vetřelcům. Tím pro ni může být právě ten včelař. Dnes máme včelstva mírná. Tuhle vlastnost u včel šlechtíme. Jak se k nim chováte, tak se odvděčí. Včely nevycvičíte jako jiná zvířata, ale reagují na naše pohyby. Když pracujete klidně, rozvážně, i toto riziko se minimalizuje.“

Čtěte také

Kdo by se chtěl o bodavém hmyzu dozvědět víc, může využít Včelí inspiromat. Jde o speciální nasavrckou stezku s informačními tabulemi. Věnuje se včelí pastvě a taky poznatkům o včelách a včelstvu.