Velká pardubická je s námi 141 let, závodiště ještě déle

11. říjen 2015
Bronzová socha prvního vítěze Velké pardubické

Je to nejstarší sportovní událost v Česku. Zároveň událost společenská. Dokázaly ji přerušit jen války, invaze nebo mráz. Díky Velké pardubické steeplechase zná Pardubice celý dostihový svět.

Na počátku tradice Velké pardubické byly parforsní hony. Od čtyřicátých let devatenáctého století se v Pardubicích začaly pořádat štvanice na jelena a právě překážkové dostihy, podle anglického vzoru, se staly součástí parforsních honů. Dostihová dráha v místech, kde se dnes koná Velká pardubická, existovala už v roce 1856. O necelých třicet let později se na ní hrabě Max Ugarte, princ Emil Fürstenberg a Oktavián Kinský rozhodli upořádat velký překážkový dostih.

První Velká Pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874. Tehdy zvítězil ve Francii narozený hnědák FANTÔME, pod sedlem anglického žokeje G.Sayerse. Jeho bronzová socha je umístěná na podstavci před hlavní tribunou, poblíž desek cti se jmény vítězů všech ročníků Velké Pardubické. Od roku 1874 se Velká pardubická steeplechase koná pravidelně, až na pár výjimek. Jednou Velkou pardubickou zmařila nepřízeň počasí, nestartovalo se kvůli sněhu. Dostihy se ale nekonaly ani v průběhu obou světových válek a kvůli okupaci sovětských vojsk v roce 1968.

Překážka číslo 4 Taxisův příkop

Obávaným číslem je čtyřka

Délka dráhy Velké pardubické je 6900 metrů, koně musí překonat celkem 31 překážek. Nejznámějším je Taxisův příkop, který mnozí považují za jeden z nejtěžších na světě. Existuje už od prvního ročníku Velké pardubické, i když tehdy se mu říkalo „Hlavní příkop“, „Velký příkop“ nebo také „Tribunní skok“. Už tehdy se dokonce uvažovalo o jeho zrušení, proti tomu se ale postavil princ Egon Thurn-Taxis. Od roku 1892 nese tato těžká překážka jeho jméno.

V historii Velké pardubické se parametry Taxisova příkopu několikrát měnily. V současné době je živý plot na odskoku vysoký 150 - 160 cm a široký 180 cm. Za ním následuje metr hluboký a čtyři metry široký příkop, postupně stoupající vzhůru k doskočišti. Klíčovým momentem k překonání Taxisu je dostatečná rychlost.

osminásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa

Dva nejúspěšnější

Nejúspěšnějším žokejem v historii Velké pardubické je Josef Váňa, dokázal vyhrát celkem osmkrát. Nejúspěšnějším koněm je Železník, ve Velké pardubické zvítězil čtyřikrát, vždy pod sedlem Josefa Váni. Čtyři vítězství má na svém kontě žokej Václav Chaloupka nebo německý jezdec Peter Gehm. Třikrát triumfovalo sedm žokejů. A třikrát dokázalo ve Velké pardubické zvítězit osm koní. První Čech ve Velké pardubické zvítězil v roce 1902. V celé historii dostihů pouze jedna žena projela cílem jako první, a to Lata Brandisová v roce 1937.

Legendární Peruán je stále v dobré kondici

Dostihovou dráhu Velké pardubické v letech 1998 - 2000 ovládl Zdeněk Matysík s Peruánem, legendou Dostihového centra v Zámrsku. Jeho majitel Václav Bruna Peruána koupil v roce 1997, tréninku se o rok později ujímá Lenka Horáková. Peruán se třemi vítězstvími může být považován, hned po Železníkovi, za druhého nejúspěšnějšího koně Velké Pardubické. V roce 2001 totiž skončil v hlavním dostihu na druhém místě. Peruán dostal do vínku mnohé. Jeho matkou byla klisna Pergola, potomek slavného Koroka, který Velkou pardubickou vyhrál také třikrát za sebou, a to v letech 1969 - 1971. Peruánovi je dvacet sedm let a zaslouženě si v Dostihovém centru v Zámrsku užívá klidné stáří. Podle slov majitele Václava Bruny je na svůj věk ve velmi dobré kondici. O Peruána se stará ošetřovatelka Kateřina Kolbabová a manželé Andresovi.

legendární Peruán s ošetřovatelkou Kateřinou Kolbabovou

I žokej může být vysoký

O to víc ale musí běhat a hlídat si váhu. Tuto skutečnost rád potvrzuje Jaroslav Myška, 185 cm vysoký žokej. Velkou pardubickou absolvuje už po třinácté, letos v sedle ryzáka Loraina. Jaroslav Myška dvakrát skončil na třetím místě, ale Velkou považuje stále za větší výzvu. Jaroslav Myška má jinak na svém kontě 245 vítězství v překážkových dostizích, a tak se právem řadí k velkým osobnostem českého překážkového jezdectví. Jezdeckou licenci vlastní dvacet let a deset let se věnuje také trénování koní. Trenérkou je i jeho manželka Štěpánka. Pět let společně působí ve stájích ve Valech u Přelouče, kde trénují především koně z českého chovu.

žokej Jaroslav Myška a koněm Lorainem

Na startu, ale bez koně

Na 125. Velké pardubické s Českou pojišťovnou nebude chybět osminásobný vítěz Josef Váňa. Tentokrát pouze v roli trenéra. Na startu chce podpořit svého syna Josefa, který bude sedět v sedle ryzáka jménem Rabbit Well. Také další z favorizovaných koní pochází z tréninkového centra Josefa Váni, a to Zarif, se žokejem Josefem Bartošem v sedle. Josef Váňa st. je největší legendou českého dostihového sportu. Prvního vítězství ve Velké pardubické se dočkal v roce 1987 v sedle legendárního Železníka. Právě s ním dokázal potom zvítězit ještě třikrát, v roce 1988, 1989 a 1991. Páté vítězství si Josef Váňa na své konto připsal v sedle Vronského v roce 1997, šesté, sedmé a osmé vítězství vybojoval v sedle Tiumena v letech 2009 - 2011.