Velký pátek v Ústí nad Orlicí byl spojen s nesením kříže

210 orlickoústeckých křesťanů se sešlo před prvním zastavením Křížové cesty, která vede na Andrlův chlum, aby se poklonili tomu, který za nás na kříži zemřel.

Od druhého ke třetímu zastavení nesli kříž manželé Pinklovi. Svůj pocit nesení kříže zhodnotil manžel jako pocit ukřižování a skutečnost, že také si každý nese v životě ten svůj kříž sám. Tedy má pocit upřímnosti. Manželka se zastavila u statečnosti Ježíše Krista. Hlavně byl velmi milosrdný, měl velké srdce a opravdu tímto činem prokázal tu velkou lásku k nám.

Křesťanů se sešlo na křížové cestě v Ústí nad Orlicí na dvě stě|foto: Víta Balcarová

V průvodu bylo mnoho dětí, ale některé ani nevěděly, proč tu jsou. Ovšem Jáchym ano. A také doznal, že v Boha věří, proto je dnes tady.

Šlo se od zastavení k zastavení za doprovodu motliteb. Za pátým zastavením jsme se přidali k děkanu Vladislavu Brokešovi z orlickoústecké farnosti. Ten přirovnal dnešní den Velkého pátku, jako kdyby zemřel někdo v rodině, ovšem za tím vším je jedna velká naděje. A to ta, že smrtí život nekončí a přichází vzkříšení. Z účasti tolika lidí byl nadšen a zavzpomínal, že sem se chodilo i za totality. Byli to a jsou lidé, kteří sem přicházeli se modlit nejen za život svůj, ale i život druhých lidí. A současně je to vlastně zástup lidí napříč generacemi.

Mladá maminka Gábina Jakubcová šla Křížovou cestu s malým rok a půl starým synkem, kterého nesla na svém těle. Ona sama to brala jako příležitost zkusit tu cestu s křížem zvládnout. A syn je tady pochopitelně poprvé, ale určitě ne naposledy.

U každého zastavení se četlo|foto: Víta Balcarová

Před čtrnáctým zastavením už na křesťany čekali hudebníci, kteří si připravili písně tematicky k postní době. A prozradili, že na závěr každoročně zpívají známou Úžasnou lásku, kterou si všichni, kdo překonali výškový rozdíl 150 metrů nad mořem zazpívají.