Vepřová kotleta patří mezi velmi oblíbené kusy masa. Udělejte si ji tentokrát na jablkách a cibuli

Vepřové maso patří v zemích českých i moravských k tomu nejoblíbenějšímu. Na rovinu si musíme přiznat, že ale nepatří k těm nejzdravějším. Pokud ale zvolíte libovější varianty, není třeba mít výčitky. Právě kotleta je hned po panence považovaná za nejkvalitnější část.

Ingredience
  • 4 vepřové kotlety
  • 3 jablka
  • 2 cibule
  • 200 ml vývaru
  • 5 lžic rostlinného oleje
  • 2 lžíce dijonské hořčice
  • 1 snítka šalvěje
  • 1/2 snítky rozmarýnu
  • 2 snítky tymiánu
  • sůl
  • pepř

Až na tukový okraj je maso vepřové kotlety libové, často se připravuje s kostí a řadí se rozhodně mezi kvalitnější maso. Můžete ji upravit pečením, grilováním, dušením i smažením.

Část světové populace díky svému náboženství nejí vepřové maso. Z toho vyplývá, že zbude více pro nás, kteří si ho dopřejí velmi rádi. U nás je vepřové maso velice oblíbené.

Vepřová kotleta je chuťově výborné, přitom relativně levné maso. Zatímco k večeři, kterou připravujete v týdnu, člověk hledá inspiraci v receptech, které jsou co nejrychlejší, u víkendového oběda si rád pochutná.

Postup:
Kotlety lehce naklepeme paličkou na maso a z obou stran je osolíme a opepříme.
Ve velké pánvi rozehřejeme trochu oleje a kotlety na něm z obou stran zprudka orestujeme dohněda. Pak je dáme stranou.
V hrnku smícháme vývar s dijonskou hořčicí.
Do pánve podle potřeby přidáme trochu oleje a vsypeme na měsíčky nakrájená jablka a cibuli. Asi 4 minuty restujeme, dokud nezačnou měknout, pak přidáme nasekané bylinky a po chvíli přilijeme vývar s hořčicí.
Vložíme zpět maso, a ještě bez poklice dusíme - kotlety tak akorát dojdou a omáčka se zredukuje na polovinu. Podáváme s bramborami.

Tak, dobrou chuť!

autor: KAB

    Mohlo by vás zajímat

    Nejnovější recepty

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.