Vlakem jezdíme díky workoholikovi. Jan Perner nesnášel lenochy

7. září 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiři Kotyk

Práce mu byla potěšením. O jeho soukromí nevíme skoro nic. Záhady obestírají taky jeho odchod ze světa. Jisté je, že Jan Perner za pouhých třicet let svého života dokázal udat směr železniční dopravy. Legendární stavitel tratí se narodil před dvěma sty lety, 7. září 1815.

„Jsem velice rád, že vzpomínka, kterou tomuto velkému muži věnujeme, dostala celostátní rozměr. Nejedná se jenom o nějakou regionální osobnost. Vzpomínalo se v Praze, o víkendu v rodné obci Bratčice u Čáslavi, teď se oslavy přenášejí do Pardubic. Na konci týdne na něj budou vzpomínat taky v České Třebové, Chocni a dalších městech. Věnuje se mu pozornost ve sdělovacích prostředcích, na vědeckých konferencích. Odhalovala se jeho busta ve vestibulu dopravní fakulty na Univerzitě Pardubice. Akcí je hodně, za což jsem rád. Taková zakladatelská osobnost si pozornost zaslouží,“ myslí si předseda Společnosti Jana Pernera Jiří Kotyk.

Co by bylo, kdyby bylo…

Tempo dnešních vlaků by Pernera určitě překvapilo. „Je úsměvné přečíst si varování tehdejšího tisku ze začátku 19. století před takzvanými následky železnice. Prý člověk, který usedne do vlaku, může zešílet z rychlosti. Kdyby se Perner dožil vyššího věku, tak by možná hlavní železniční tah na Moravu získal další přípojky. Ale můžeme se pohybovat jenom na poli spekulace. Bohužel po něm nezůstaly nějaké projekty do budoucna, kterých bychom se v našich úvahách mohli chytit.“

Podle historika Kotyka byl Perner celým svým založením workoholik. „Práce mu byla potěšením. Jeho blízký osobní přítel zachoval výrok: Nebuďte nikdy líní. Lenost je vaše největší chyba.“

Cholerik se sociálním cítěním

Kolem Jana Pernera se vznášejí různé historky. Při pobytu v carském Rusku se prý dostal do konfliktu s tamními úřady kvůli tomu, že se zastal železničních dělníků. „Nařídil dozorci nad těmito dělníky vyplatit deset ran holí. Proto se stal v zemi nežádoucí osobou a musel zaplatit i pokutu. A ženy? V historickém románu Pernerové Ladislava Hampla se naznačuje jakási Márinka, se kterou údajně Perner chystal sňatek. Myslím si, že to je jenom umělecká licence autora, nic víc.“

Krajská knihovna v Pardubicích aktuálně vydala speciální bibliografii. Samotnému zpracování předcházel úkol nalézt veškerou dostupnou literaturu o životě a díle známého stavitele. „To je opravdu velké dílo, které dostali pernerovští badatelé jako příručku do ruky. Mají před sebou ještě hodně úkolů. Třicetiletý život se nezdá moc dlouhý, ale u Pernera jsou přesto okamžiky, které neumíme podrobně popsat,“ komentuje momentální stav vědeckého zkoumání Jiří Kotyk.

Hlavou do vrat, nebo do pilíře?

Existují dvě verze Pernerova úmrtí. Údajně nejznámější mluví o tom, že se projektant uhodil o zející vrata choceňského tunelu. Podle druhého příběhu sledoval stav náspu a udeřil se hlavou o takzvaný signalizační pilíř.

V pondělí se na Městských hřbitovech v Pardubicích předávala opravená hrobka. „Jsme rádi, že jsme ji mohli uvést do důstojného stavu. Při takových kulatých výročích to je potřeba.“ Vrcholí celoroční projekt Rok Jana Pernera. Hlavní program je v plánu na sobotu 12. září hned na několika místech v kraji.

Perner se podílel na celé řadě významných železničních projektů v českých zemích i v carském Rusku. Jím projektovaná dráha z Olomouce do Prahy měří 250 kilometrů a dělníci ji v polovině 19. století dokázali postavit za neuvěřitelných dva a půl roku. Oslavy Roku Jana Pernera začaly už v únoru slavnostním koncertem během Pardubického hudebního jara, v květnu si Pernera připomněl Den dopravy a během roku se pak konala třeba dějepisná soutěž pro děti zaměřená právě na stavitele železnic. Do hlavního programu spadalo taky slavnostní uvítání Legiovlaku. Ten do Pardubic přijel na konci srpna.

autor: MAL
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.