Východočeské plavárny
Pardubické plovárny
Nejznámějším koupalištěm už na konci 19. století byla Občanská plovárna. Vstupné stálo deset zlatých a pro ženy byly denně vyhrazeny zvláštní hodiny, aby i dámy ve volném plování se cvičiti mohly.
Lidé se odpradávna chodili koupat do Labe. Nepravidelné dno ale bylo nebezpečné a tak především rodiny s dětmi uvítaly možnost vykoupat se v dřevěných bazénech ponořených do koryta řeky. Plovárny nabízely i jiné atrakce, jako klouzačky, dřevěné vory, hřiště a kurty, plavčíka, který dokáže vytáhnout a oživit tonoucího, a samozřejmě také občerstvení. Plovárny byly veřejné, vojenské i čistě soukromé.
Nejznámější veřejnou plovárnou byla Občanská plovárna, zvaná Občanka. V třicátých letech minulého století ji navštěvovalo až 13 tisíc hostů ročně. Na Labi byla ještě Turistická plovárna, na soutoku s Chrudimkou plovárna Na Špici, a dva soukromé podniky Arosa a Ostende. Na Chrudimce byla zřízena roku 1931 Vojenská plovárna.
Vojenská plovárna
Vojenská plovárna vznikla v místech technického cvičiště železničního pluku. A sloužila během dne pro plavecký výcvik vojáků, odpoledne pak pro rodiny a známé důstojníků. Byl zde taneční parket a konaly se zde karetní dýchánky. Plovárna zanikla v druhé světové válce a obnovena už nikdy nebyla. Torzo jezu stojí na Chrudimce dodnes, stejně jako některé budovy patřící ke staré plovárně. Útočiště tu našli pardubičtí střelci a vodní turisté.
Cihelna
Dnes už se v Labi nebo Chrudimce koupe jen málokterý odvážlivec, přestože se kvalita vody po vybudování čistících stanic ve vesnicích proti proudu značně zlepšila. Většina lidí dnes míří na koupaliště Cihelnu, nebo na letní pláž za plaveckým stadionem. Cihelna byla vybudována ve stejnojmenné městské části u pravého břehu Labe. Návštěvníkům nabízí plavecký 50 m bazén, rekreační bazén se skokanskými prkny, divokou řeku, masážní stěny, 2 tobogány a dvojskluzavku.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
